Si, Kim a Putin v Pekingu vedle sebe? ‚Má to vyslat silný signál USA a Západu,‘ hodnotí analytička
Po pravé i levé ruce čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se na oslavách konce druhé světové války v Pekingu objevil ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. „V době, kdy státy ztrácí důvěru v USA, nabízí Čína alternativu,“ hodnotí význam tohoto složení analytička čínského týmu Asociace pro mezinárodní otázky Paulína Ovečková.
Oslavy 80 let od porážky Japonska ve druhé světové válce se v Pekingu na náměstí Nebeského klidu nesly ve velkém stylu. Až 80 tisíc diváků na sedáčkách a další tisíce v ulicích sledovaly všudypřítomné čínské vlajky, přelety stíhaček a vypouštění balónů a holubů a byly svědky také velké vojenské přehlídky. Na vše shlížel z nedalekého portrétu diktátor Mao Cen-tung, který byl do nástupu Si Ťin-pchinga nejmocnějším vůdcem v historii Čínské lidové republiky.
Velkolepá je podle odborníků na Čínu i zpráva, kterou chtěl akcí Si ťin-pching vyslat do světa a kterou demonstroval tím, že na svou úroveň postavil i dva kontroverzní zahraniční lídry – Vladimira Putina jako strůjce války na Ukrajině a severokorejského diktátora Kim Čong-una. V tomto složení se objevili na veřejnosti poprvé.
OBRAZEM: Čína na vojenské přehlídce ukázala jaderné zbraně. Akce se zúčastnil i Putin, Lukašenko a Fico
Číst článek
„Dnešní Čína je silná, nikoho se nebojí a je připravena převzít vedoucí roli ve světě,“ prohlásil Si při proslovu.
„Myslím si, že to má vyloženě vyslat silný signál USA a Západu,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz analytička čínského týmu Asociace pro mezinárodní otázky Paulína Ovečková. „Čína tím ukazuje, že tento blok, který se formuje, je nějakou alternativou.“
Přímo tím asijská velmoc podle ní reaguje na menší angažovanost Spojených států na mezinárodním poli a na americká cla uvalená na jiné státy, což vede ke ztrátě důvěry v USA ve světě.
Nediví se proto reakci amerického prezidenta Donalda Trumpa, který napsal, že je z Putina velmi zklamaný, protože v „Číně plánuje spiknutí proti Spojeným státům“. „Osobně si myslím, že je teď uražený, že ho nepozvali a nemá v tom žádnou roli. Jak ukázal na Aljašce, tak se nevyhýbá kontaktu s autoritářskými režimy. Vidíme, že by s nimi spolupracovat mohl a možná i chce,“ dodává.
Modernizace armády
Odborníci si všímají i vojenské techniky, kterou velmoc na přehlídce ukázala. Nechyběly bombardéry, drony působící ve vzduchu i pod vodou, robotičtí psi nebo zbraně využívající umělou inteligenci. „Zapůsobily na mě zbraně, protože na nich vidíme, že Číňané už nekopírují něco, co bylo předtím navržené v Americe nebo jinde,“ hodnotí Ovečková s tím, že si Čína už vyrábí vlastní zbraně.
Putin je možná největší válečný zločinec naší doby. Není prostor pro shovívavost, řekl Merz
Číst článek
Upozorňuje na to i bývalý generál australské armády Mick Ryan, podle kterého země pomalu stahuje na americkou vojenskou převahu. „Nejdůležitější je, že téměř vše, co Čína potřebuje, si vyrábí sama,“ řekl americké stanici CNN. To se jí může hodit hlavně v ozbrojeném konfliktu, kdy by nemusela být „vydírána“ zahraničními dodavateli, myslí si.
„Čína nezastavitelně roste,“ uvedl Si a bez dalších detailů zmínil také teritoriální integritu země. Podle Ovečkové se to může stahovat na více oblastí – na možnou okupaci Tchaj-wanu, ještě větší zesílení moci v Tibetu, který komunistická strana anektovala v 50. let minulého století, nebo k pohraničním oblastem. O jednu se Čína pře s Indií.
„Je zajímavé, že indický premiér Módí se předtím zúčastnil fóra Šanghajské organizace pro spolupráci, ale vojenské přehlídky se už nezúčastnil,“ upozorňuje také analytička.
