Vondroušová na Roland Garros: od talentované juniorky v roce 2014, finalistkou grandslamu 2019
Za pět let se dá stihnout leccos, vystudovat vysokou školu, zahrát si na dvou světových šampionátech ve fotbale nebo letních olympijských hrách. Třeba tenistka Markéta Vondroušová se za tu dobu dokázala změnit z talentované juniorky v jednu z nejlepších hráček ženského okruhu. Potvrdila si to na místě, kde si atmosféru velkého grandslamového turnaje poprvé vyzkoušela.
Když se Markéta Vondroušová poprvé představila na grandslamové juniorce v Paříži, bylo jí 14 let, u malého kurtu jí tleskalo jen pár lidí, ale už v té době bylo zřejmé, že je nejspíš jen otázkou času, kdy budou zápasy české hráčky vyhledávanou podívanou.
Roland Garros byl jejím prvním grandslamem a ze stejného místa odletěla po pěti letech s největším úspěchem kariéry. Proměnu Markéty Vondroušové z talentované juniorky ve špičkovou tenistku ženského okruhu zachytil reportér Radiožurnálu Jaroslav Plašil
„Markéta je drahokam klubu, talent je v ní obrovský. Hraje stylem, který je podobný mužskému tenisu, má běhavé nohy, to vše u ženských hraje velkou roli. Ctižádost a chuť hrát, myslím, má. Modlím se, aby jí vydrželo zdraví, protože to je přeci jen alfa a omega tenisové kariéry,“ říkal tehdy Radiožurnálu Vladislav Šavrda, manažer 1. ČLTK z pražské Štvanice.
Právě tam Markéta Vondroušová rozvíjela talent i to, co se předtím naučila v rodném Sokolově. Už tehdy ukazovala, co jí zdobí i teď – spíše mužské vidění tenisu, skvělé čtení hry a předvídavost, která pomáhá v zápasech třeba i Rogeru Federerovi.
„To má ona dané, je šikovná, má talent – jak se říká – od Boha. Samozřejmě na sobě i pracuje, když to se dá dohromady, tak to z ní tvoří pro ostatní nepříjemnou hráčku,“ myslí si Jan Hernych, trenér, který tenistce pomáhá od loňského podzimu.
Pro mě je vítězka nejen tenisově, ale hlavně lidsky, chválí Vondroušovou po Roland Garros její manažer
Číst článek
Rané úspěchy a první problémy
Právě tam někde se začala kariéra Markéty Vondroušové ubírat zase lepším směrem. I do té doby sice tenistka občas zazářila, v sedmnácti vyhrála první titul na okruhu WTA nebo si zahrála ve fedcupovém semifinále.
Také ale byla celkem často zraněná a hledala vhodného kouče, který by s ní objížděl turnaje, protože mentor a bývalý úspěšný daviscupový reprezentant Jiří Hřebec jí mohl pomáhat jen doma.
„Minulý rok byl těžký, musela jsem obhajovat body a už se na mě začalo koukat. Bylo to pro mě těžké i s trenéry, ale teď už se to kolem mě všechno ustálilo, mám tým skvělých lidí, který mi pomáhá jak na cestách, tak doma. Cítím se teď fakt dobře,“ pochvaluje si svůj současný tým se zmíněnými trenéry, kondičním koučem Michalem Vágnerem a manažerem Janem Koukalem.
Spolupracuje také například s fyzioterapeutem Martinem Janouškem a do své kariéry už mnohem více investuje. I díky krokům z minulého roku a výsledkům z letošní sezóny na to má mnohem více klidu i prostředků.
