Macháček: Nezlehčujme, že si Putin nedovolí útok na NATO. Říkejme, jak špatně dopadne, když to udělá
Americký prezident Donald Trump hledá místo pro trilaterální setkání s ruským a ukrajinským prezidentem. Šéf Kremlu Vladimir Putin však dosud nepotvrdil, zda by se schůzky zúčastnil. „Celý Západ včetně Spojených států by měl dále pomáhat Ukrajině tak, aby neprohrávala v konfliktu,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus Jan Macháček, zakladatel a prezident think-tanku Strategeo Institutu a poradce prezidenta Petra Pavla.
Pro trilaterální schůzku zatím Evropané navrhují švýcarskou Ženevu nebo rakouskou Vídeň. Američané mluví také o maďarské Budapešti. Stále však zůstává otázkou, zda Putin bude skutečně ochotný zúčastnit se jednání.
Přistoupí Rusko na trilaterální jednání s USA a Ukrajinou? Poslechněte si celou Osobnost Plus, hostem je Jan Macháček, poradce prezidenta a zakladatel a prezident Strategeo Institutu
„Pro Rusko je vždycky priorita získávat čas a věci oddalovat. To už si myslím, že vyplynulo z pondělní schůzky. To, co se předpokládá, že bude schůzka už tento pátek, tak to samozřejmě ne. Bude nejdříve za čtrnáct dní, ale možná i později a pak uvidíme,“ popisuje Macháček.
Pokud by však Putin jednat zcela odmítal, je podle prezidenta Strategeo Institutu třeba pokračovat v tom, co se dělo doposud.
„Mě na pondělní schůzce Donalda Trumpa s prezidentem Zelenským a evropskými lídry přišlo nejzajímavější, jak se zcela jasně a velmi přesvědčivě vymezil německý kancléř Friedrich Merz, který řekl, že cestou je jedině příměří a že si nedovede představit, že by byla nějaká smlouva nebo dohoda bez příměří,“ upozorňuje.
„Velká dohoda“
Americký prezident původně nesouhlasil s návrhem příměří, místo toho razil ruský návrh, že by se měla rovnou dojednat dohoda o míru ještě v době, kdy se na Ukrajině aktivně válčí. Podle Macháčka však i Trump už trochu mění názor na klid zbraní.
„Trump pořád mění názor. Možná vznikne znovu tlak na Rusko, aby šlo cestou příměří. Ta představa, že bude nejdřív velká dohoda, což byla priorita Ruska, možná bude zase ze stolu. Celý Západ včetně Spojených států by měl samozřejmě dále pomáhat Ukrajině, aby neprohrávala v konfliktu,“ myslí si poradce prezidenta.
„Pokud Rusko bude dávat najevo ostentativní nezájem jak o příměří, tak o nějaké jednání, tak o smlouvu, tak samozřejmě je možnost přitvrzení sankcí. To může mít efekt jenom tehdy, když Evropa a Spojené státy budou postupovat naprosto jednotně,“ doplňuje.
Postoj hnutí ANO
S nadcházejícími volbami do Poslanecké sněmovny se v Česku bude řešit přístup stran k situaci na Ukrajině. Macháček připomíná české členství v NATO, kdy by nám v případě napadení přijeli na pomoc spojenci, ale v případě napadení ostatních by naopak musela pomáhat česká armáda.
„Nikdo neříká, že bychom měli vystoupit z NATO, respektive takové věci říká v Evropě málokdo,“ uklidňuje:
‚Nemusíte chodit.‘ Trump chtěl hned schůzku s Putinem a Zelenským, šéf Kremlu ho odmítl
Číst článek
„Na druhou stranu je tu trochu zlehčování: ‚Přece Putin by byl úplný blázen, kdyby napadl NATO, to se nikdy nestane.‘ Co kdyby to tak říkali v Alianci všichni? Správné je říkat, co by se stalo, kdyby si to Putin dovolil – a že by velmi špatně dopadl,“ zdůrazňuje poradce prezidenta.
„Protože Aliance nestojí jen na výzbroji a vojácích. Ale také na odhodlání a jasné rétorice.“
Zatím není jasné, jaký přístup k válce na Ukrajině zvolí nová vláda, kterou bude podle současných průzkumů pravděpodobně sestavovat hnutí ANO.
„Když ANO zdůrazňuje, že by například zrušilo českou muniční iniciativu, tak to člověka trošku zneklidní,“ přiznává Macháček, který až do loňského roku působil v Institutu pro politiku a společnost. Ten založilo hnutí ANO.
Analýza voličských překryvů: situace se zpřehlednila, o hlasy bojují tři ‚vládní‘ a pět opozičních subjektů
Číst článek
„Muniční iniciativa stojí na tom, že Češi nějakým způsobem dovedou – a mají na to dobrou síť – vytipovat země, kde existují nějaké rezervy munice. Čeští diplomaté to dojednají, jsou v tom velice agilní a energičtí. Ale platí to jiné země. Naši daňoví poplatníci to nemusí financovat a přitom to velice zvyšuje reputaci Česka mezi spojenci na Západě,“ vyzdvihuje význam iniciativy a dodává:
„Přestup hnutí ANO do frakce Patriotů v Evropském parlamentu, kde je velký vliv maďarského premiéra Viktora Orbána, který má jinou politiku vůči Ukrajině a Rusku než zbytek zemí Severoatlantické aliance a než zbytek zemí Evropské unie, není něco, čemu bych nějakým způsobem fandil.“
Proč na Rusko nezabírají dosavadní uvalené sankce ze Západu? A dodrželo by hnutí ANO závazek k NATO na zvýšené výdaje na obranu, pokud bude v příští vládě? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus ze záznamu v úvodu článku.
