Ledecká po druhé výhře: Celý den se plahočím, už se těším do postele
Potýkala se se soupeřkami, s mlhou i začínající nemocí, ale stejně znovu vyhrála. Ester Ledecká ovládla paralelní obří slalom Světového poháru snowboardistek po Carezze i v dalším italském středisku Cortině d'Ampezzo. Po vyhlášení vítězů poskytla rozhovor Radiožurnálu.
Ester, přijměte gratulaci ke druhému vítězství ve dvou dnech. Jakou máte radost? Stejnou, větší?
Děkuju, radost mám stejnou. Užila jsem si skvělý závod, tenhle kopec jsem jela na obřákovém prkně poprvé a fakt se jim to povedlo skvěle připravit. Musím poděkovat i celému týmu, bez „Olsena“ (servismana Petra Kouřila, pozn. red) a jeho zlatých ručiček bych byla v háji. Byla to velká rovina a mě se na holky podařilo vždycky něco nahnat na té největší placce, takže je vidět, že mi to jelo.
Druhá výhra ve dvou dnech. Ledecká vyhrála paralelní obří slalom v Cortině
Číst článek
Porazila jste nejen všechny soupeřky, ale i mlhu, která vás trápila skoro celý den. Jak nepříjemné to pro vás bylo?
Měla jsem docela štěstí, že jsem měla mlhu jen v semifinále, tam jsem navíc udělala dost chyb, že jsem si moc neviděla pod nohy. Ale na to se nedá moc vymlouvat, ta druhá viděla stejné houby jako já.
Ta jízda se mi úplně nepovedla, od půlky jsem to doháněla. Naštěstí jsem dobře najela do roviny, tam mi pomohlo dobře připravené prkno, tak jsem se posunula do velkého finále.
Semifinále bylo hodně těsné, viděla jste vůbec soupeřku před mlhu?
Viděla jsem, že byla pořád přede mnou, většinou je nevidím, jsou buď vedle, nebo za mnou. Snažila jsem se na ní dotahovat a naštěstí jsem docela dobře zvládla dvě klíčové brány před největší plackou. Pak jsem využila rychlost, kterou jsem nabrala a bylo to o fous.
A pak přišla skoro třičtvrtěhodinová pauza. Jak jste ji trávila?
To bylo tři čtvrtě hodiny? To mi ani nepřipadalo. Vyjela jsem nahoru a posedávala tam, bavila jsem se s Nevinem Galmarinim (vedoucím mužem mužského SP) a pak jsem si šla sednout do stanu, dost tam foukalo a bylo to docela nepříjemné. Snažila jsem se zkoncentrovat a vydržet to, takovéhle prostoje jsou nepříjemné.
Už jste takové mlhavé podmínky zažila?
To je pořád něco. Pořád je to outdoorový sport a tohle k tomu prostě patří. Počasí si s námi dělalo, co chtělo, ale nakonec to dopadlo dobře a jsem ráda, že pořadatelé měli ty 'koule,' aby závod zdrželi a nepustili nás do největší mlhy.
Podle vaší maminky jste skoro vůbec nespala. Proč? A jak jste se cítila na startu?
Spala jsem tak čtyři hodiny, což je na mě strašně málo. Normálně spím minimálně deset. Nevím, od včerejšího večera mi není úplně dobře a trošku bojuju. Nevím, jestli přichází nějaká virózka, ale celý den se plahočím a snažila jsem se mezi jízdami ušetřit co nejvíc energie, rozcvičku jsem zkrátila na minimum a ani jsem nejela tolik jízd jako včera. Už se docela těším do postele.
Je pro vás důležité, že se ukázalo, že máte obří slalom v noze? Vždycky to byla vaše zamilovaná disciplína.
Mám z toho velkou radost, tohle byl skvělý závod na novém kopci a nikdo moc nevěděl, co od toho čekat. Dneska to (oblouky na trati) opravdu hodně zavřeli. Ne každému to vyhovuje, ale já jsem to čekala, dobře jsem si to prohlédla, abych věděla, jakou stopu mám jet.
Vnímáte, že máte třeba jiný servis, než ostatní holky, na které dole nikdo nečeká?
Mám tu kliku, že kolem sebe mám svůj minitým. Čechů moc nejezdí a i kdyby jezdili, tak už jsem schopná si zaplatit tým, kterému věřím a který ví, co má dělat, je to vysoce profesionální přístup. Je to moje obrovská výhoda, uvědomuju si, že všechno, co okolo sebe mám, je úžasné.
A co dál? Zlatý hattrick?
Uvidíme, dneska jsem moc sil na rozdávání neměla a uvidíme, jak se do zítřka vyspím. Slalom je dynamičtější, tak zkusím pošetřit co nejvíc a je výhoda, že budu moct odpočívat ještě zítra dopoledne, je to až večerní závod. Těším se a užijeme si to.
Nemyslíte si, že teď budou fanoušci čekat, že budete pořád vyhrávat?
Nevím, vy to čekáte? (směje se) Každý závod je jiný a dneska jsem měla štěstí, že jsem v semifinále nebyla ta, co stála na startu a mohla jsem se schovat do stanu. Holky tam čekaly a nevěděly, kdy se obloha roztáhne. Ale vždycky se o tyhle příčky budu snažit.
