Chceme rozčeřit stojaté vody dálkového lyžování, plánuje Bauer. Jeho tým vtrhne do sezony v růžovém
Dlouhou dobu o sobě tvrdil, že už opravdu končí, jenže lyžařský svět nikdy nedokázal úplně opustit. Teď se zdá, že je sportovní kariéra běžce na lyžích Lukáše Bauera definitivně u konce, ale zimu bude dál trávit na závodech. Čeká ho další ročník nejen v manažerské roli u jeho týmu dálkových běhů ED System Bauer. Ten vstoupí do sezony doslova v růžovém.
„Hlavní nosnou barvou letošní kombinézy je svítivě růžová. Udělali jsme tím velkou radost děvčatům. Menší radost jsme tím udělali mužům, ale chceme rozčeřit stojaté vody dálkového lyžování nejen výsledky. Vidím to růžově a jsem přesvědčen, že i po úvodních závodech budu,“ říká Radiožurnálu Lukáš Bauer.
Lukáš Bauer: Už jsem víc manažer než sportovec. Reprezentaci mohl prohnat jen na elektrokole
Číst článek
Při předsezónní tiskové konferenci stál vedle figuríny, která byla navlečená v nové kombinéze jeho týmu. A Jan Šrail se nejdřív lekl, když si představil sám sebe na trati v upnutém kompletně růžovém dresu.
„Všechno mi došlo, jak bych v tom měl vypadat, tak jsem se potom trošku vyděsil,“ směje se závodník.
Přitom zdaleka nejde jen o barvu ani design kombinéz. I tenhle růžový tým chce být vidět hlavně díky výsledkům a s mixem českých a zahraničních závodníků konkurovat také mnohem movitějším soupeřům z Norska.
Lídry Bauerova uskupení zůstávají Kateřina Smutná a Rus Ilja Černousov. Mezi devíti členy jsou dále Jan Šrail či Francouzi Alexis Jeannerod a Roxana Lacroixová, nováčky jsou dva polští běžci či lyžařka a bikerka Tereza Tvarůžková.
Jednotky milionů, ne desítky
Příprava a vůbec fungování Bauerovy skupiny nejsou zadarmo, je třeba zajistit dopravu, bydlení, vosky a alespoň nějak zajistit závodníky. A tak teď tráví trojnásobný olympijský medailista mnohem víc času v kanceláři.
„Bavíme se v jednotkách milionů korun. Nejsou to desítky, jsou to jednotky. Od partnerů se mi vrací, že hlavní je ten příběh týmu ze středu Evropy, který je schopen prohánět skandinávské týmy, které hrají v dálkovém lyžování prim,“ vysvětluje Lukáš Bauer, jak náročné je financovat tým dálkových běžců.
Jako by toho letos nebylo už dost, zdá se, že i vyhlášený lyžařský nezmar z Božího Daru s vrcholovým závoděním nadobro skončil. Ale to už říkal několikrát.
„Posunul jsem se tam, že už nebudu vrcholově závodit, ale chci u lyžování zůstat. Nechci být majitelem týmu, který jen chodí po kavárnách a říká, že jeho tým někde závodil. Chci s týmem jezdit a posunul jsem se do servismanské pozice,“ odhaluje svou novou pozici.
„Chci si vědomě vyzkoušet nevděčnou roli servismana a slyšet, proč nám ty lyže jely pomaleji. Uděláme ale vše, aby sportovci museli hledat jiné výmluvy,“ dodává Lukáš Bauer.
