Příběhy pokrevních bratrů Vinnetua a Old Shatterhanda v Hollywoodu na rozdíl od Evropy neprorazily. Těžko říct, jestli Nikko Landeros and Tyler Carron touží po nějakém kvalitním scénáři, silný námět ale každopádně mají. A vlastně by také mohl být o pokrevních bratrech. Když oba spolužáci bojovali v nemocnici o život, zachránily je transfúze od stejného dárce.

„Leželi jsme s otevřenými těly ve stejném sále, máme v sobě pinty stejné krve. Od doktorů jsme hned věděli, že po vlastních nohách už chodit nikdy nebudeme. Začali jsme se okamžitě soustředit na rehabilitaci. V lednu nás srazilo auto a už v květnu jsem šel po protézách pro maturitní diplom," vzpomíná Carron.

Odmaturovat stihl Tyler Carron o rok dřív než jeho mladší kamarád. Poamputačními nástrahami ale oba sportovci procházeli společně.

 „Tlačíme se navzájem dopředu. Jsme bojovníci, neustále spolu soutěžíme. I když poslední dobou už méně, spíš si poradíme. Máme spolu pouto, kterému se nic nevyrovná. Prošli jsme si vším společně. Nemusíme na sebe promluvit a stejně víme, čím ten druhý prochází. Po amputaci jsem byl chvíli psychicky dole, ale společná rehabilitace s Tylerem mě z toho rychle dostala. Oba jsme zvládli léčbu nakonec hodně rychle," říká Landeros.

A dlouho netrvalo Nikku Landerosovi ani to, než sílu ze zápasnické žíněnky zúročil na ledě. Čtyři roky poté, co o něj na zasněžené coloradské silnici zabrzdila jeho spolužačka, získal zlato na hrách ve Vancouveru. V Pchjongčchangu může získat třetí v řadě. Před chvíli postoupil s americkým týmem do finále. V obranné dvojici mu znovu jistí záda Tyler Carron.

Marek Augustin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít