Na olympiádě bych chtěl konečně zajet povedený výsledek. Lyžař musí být sebevědomý, hlásí Zabystřan
„Doufám, že se mi vyhnou zranění a na olympiádě to vyletí,“ říká nejlepší český lyžař Jan Zabystřan v pořadu Páteční finiš Kateřiny Neumannové. Jak si zvykal na místo mezi světovou elitou v sezoně, kdy se dokázal výrazněji prosadit? Kterou trať nemá rád? A proč intenzivně spolupracuje s německou reprezentací? Poslechněte si celý rozhovor pro Radiožurnál Sport.
Kdy ti skončila sezona?
Asi na začátku dubna, kdy jsme měli poslední závody. Rád ale zkouším nové lyže a materiál na další rok ihned po sezoně, protože cítím, že se může zlepšovat i mimo sezonu. Proto jsem poslední týdny trávil v Tyrolsku, ale už pomalu plánuju dovolenou.
Poslechněte si alpského lyžaře Jana Zabystřana v Pátečním finiši Kateřiny Neumannové
Kam plánuješ vyrazit? Jak dlouhé volno si dopřeješ?
To jsem ještě podrobně neplánoval, ale určitě pojedu do tepla a k moři. Možná Španělsko a Portugalsko, ty země mám opravdu rád.
K tomu mě napadá otázka, jestli jsi na konci sezony promrzlý a potřebuješ odjet za teplem nebo máš tu zimu vlastně rád?
I po konci sezony jsem zůstal v Tyrolsku, takže tu zimu mám vlastně rád. Teď už ale cítím, že toho bylo dost. Jinak i na jaře zkoumám, jestli někde není sníh, protože se chci volně projet - na to během tréninků a závodů nemám plně čas.
Potřebuješ více regenerovat po fyzické nebo po psychické stránce?
Poznal jsem, že klid v hlavě je důležitý. Mezi závody je potřeba si odpočinout a pročistit myšlenky. Ale tělo potřebuju doléčit také, přestože letos se mi bolístky vyhýbaly. Jenom jednou jsem si vykloubil rameno, se kterým se ale dalo jezdit. U nás jsou hlavní nohy a především kolena a ty my vydržely. Díky regeneraci a plánům jsem zdravotně v pohodě, ale cítím, že musím pročistit hlavu.
Máš nějaký návod na to, jak to provést?
Vypadnout ze stereotypu. Potkat se s lidmi, zkusit si zahrát jiný sport jako třeba tenis. Poté mám rád jít na skialpy, protože v horách je klid a člověk může pořád přemýšlet.
O tobě se ví, že ses začal připravovat s německým týmem. Dokážeš popsat, jaké věci stály za tím, že si letos zažil povedenou sezonu?
Je to několik věcí dohromady. Určitě jsem měl více zkušeností a vyhnula se mi zranění, což pomůže psychicky. Navíc jsem měl s sebou super tým a trenéry. Světové poháry jsem si opravdu užíval, cítil jsem se mezi nimi komfortně a tak, že patřím na jejich úroveň.
V minulých letech jsem si říkal, že třeba na Marca Odermatta koukám zespod a chtěl bych být jako on. Ale letos jsem si řekl, že na něj dosáhnu, a když se všechno sejde, tak ho můžu i porazit.

Páteční finiš
Svého hosta zpovídá bývalá běžkyně na lyžích, olympijská vítězka ze ZOH v Turíně 2006, šestinásobná olympijská medailistka a dvojnásobná mistryně světa Kateřina Neumannová. Poslouchejte každý pátek od 10.00 na Radiožurnálu Sport nebo na serveru iROZHLAS.
Jak se stane, že českého reprezentanta přebere německý tým?
Za vše mockrát děkuju českému svazu. Bylo by super, kdyby byl v Česku nějaký větší tým, ale jelikož se do hlavního žebříčku vejde jen 150 jezdců po celém světě a žádný jiný Čech to nesplňuje, tak ani nebyla možnost. Byl jsem odkázaný sám na sebe a své nejbližší. Po sezoně jsem přišel s tím, jestli by nebyla možnost se s někým spojit. A hned první možnost se nám povedla domluvit.
Přijde mi, že několik sezon po sobě ses trápil ke konci žebříčku, na Světovém poháru jsi sice byl, ale žádný výrazný úspěch jsi neměl. Čím byla tato sezona jiná?
Byl to přirozený vývoj. Hodně starších Němců v týmu skončilo, včetně hvězd jako Josef Ferstl. Poté se naskytla obnova týmu a šlo to.
V minulých letech mi do Světového poháru skákaly jiné závody, například univerziáda, do toho jsem studoval vysokou školu. Všechno se letos spojilo a snad jsem k tomu dozrál. Jsem rád, že jsme si tu spolupráci s Němci zkusili.
Budeš s Němci pokračovat?
Ano, minimálně na příští rok je vše domluvené.
Sebevědomí na lyžích
Mluvili jsme o mentální stránce lyžování. Jak důležité je pro lyžaře sebevědomí?
Myslím, že je to stejné jako ve všech sportech, je to určitě důležité, lyžař musí být sebevědomý. Ale nesmí to být přehnané, ale s tím jsem problém nikdy neměl. Naopak. Myslím, že jsem sebevědomí měl vždy nastavené trochu níže. Ale to mě spíš vyburcovalo, letos jsem se naučil pracovat s tlakem. A samozřejmě ty lepší výsledky tomu také pomůžou.
Měříš přes 190 centimetrů. Je tvá výška výhodou nebo spíše nevýhodou?
Vím, že se říkalo, že musíš vážit 130 kilogramů, aby se to dobře jelo. Cyprien Sarrazin je menší než já, váží 85 kilogramů a pořád vyhrává Světové poháry. Nikdo menší pod 180 centimetrů mezi námi není, ale ty rozdíly se stabilizují materiálem a výbavou.
Největšího úspěchu jsi dosáhl v norském Kvitfjelu, vybojoval jsi osmé místo. Byla to pro tebe téměř dokonalá jízda?
Myslím, že to bylo spíše podmínkami. Bylo tam teplo, na trati byly díry a hodně se solilo. To mi připomínalo české podmínky a pomohlo mi to. Byl jsem za to strašně rád. Čtyřikrát jsem letos dojel v nejlepší patnáctce, ale nejvíce si vážím 11. a 12. místa na slalomech v Beaver Creeku.
Česko má po 14 letech zástupce v lyžařské elitě. Finále by mi mohlo sedět, říká Zabystřan
Číst článek
Je důležitější zkušenost a to, že všechny tratě znáš, nebo fyzická připravenost?
U slalomu je to padesát na padesát. U superobřího slalomu je důležitější ta fyzická připravenost, pořád to bude dominantní, přestože i znalost trati je důležitá. A u superobřího slalomu se trať staví každý rok jinak, takže se na to nedá příliš spoléhat.
Máš už vybraný nějaký závod, na který se těšíš?
Minulý rok jsem byl blízko bodům v Kitzbühelu, takže tam se letos nejvíce těším.
Za rok tě čeká olympiáda, tvoje disciplíny proběhnou v Bormiu. O tamní trati jsi říkal, že je to brutální sjezd. Co teda máme čekat?
Trať samotná není tak těžká. Je tam jeden větší skok a pár zatáček, ale není to extrémní. Brutální je příprava trati. Pár dní před závodem pořadatelé kropí trať vodou, a když jedete 15 kilometrů za hodinu, tak cítíte, jak se vám lyže klepou. My jsme tam navíc jezdili v prosinci, kdy už odpoledne byla tma. Vím, že například Američané Bormio vynechali a jeli domů odpočívat, protože nechtěli riskovat zranění.
Na olympiádě by to ale mohlo být jinak. Záleží, kolik napadne sněhu, navíc se jede v únoru a bude tam více světla. Ale v takovýchto podmínkách je strašně těžké tlačit na rychlejší čas. Minulý rok jsem zjistil, jak jet rychleji, ale i bezpečněji.
Jaký bude tvůj hlavní závod na olympiádě?
Teoreticky bych mohl jet i v obřím slalomu, ale moje priorita bude sjezd a super-G. Na olympiádě bych už chtěl zajet povedený výsledek. Na první jsem byl moc mladý a výkonnostně jsem na to úplně neměl. Měsíc před olympiádou v Pekingu jsem si zlomil kost v páteři, takže jsem nebyl úplně připravený. Kdybych v Itálii dojel do desátého místa, tak to bude hezké.
Kde cítí Jan Zabystřan prostor ke zlepšení? Na jakých českých kopcích se naučil lyžovat? Jak se lyžař cítí během pádu? Poslechněte si celý pořad Páteční finiš Kateřiny Neumannové v audiozáznamu výše.