Vstávat v sobotu v sedm hodin ráno, s tím se fotbalový reprezentant jen tak nesetká. A moc po vůli to nebylo ani Davidu Limberskému, který je s národním týmem na turnaji ve Spojených Arabských emirátech.

15:45 14. listopadu 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zvyknout si na teplejší počasí, to jde českým fotbalistům ve Spojených arabských emirátech velice dobře. O poznání horší je to ale se vstáváním, a to kvůli ne zrovna zanedbatelnému časovému posunu.

Zatímco lidé v Al-Ainu míří k polední modlitbě, v Čechách tou dobou teprve vylézají z postele, alespoň se to týká fotbalového reprezentanta Davida Limberského, který zhruba v tomto čase startuje svůj pracovní den.

„My máme v půl desáté teprve sraz, takže vstávám tak v půl deváté. Jsem tak zvyklý. Když mám volný den, tak si trochu přispím, třeba do půl desáté de deseti," říká Limberský.

Jenže na tento komfort teď musí organismus Davida Limberského zapomenout, a rychle přivykat novému režimu, jinými slovy kvůli časovému posunu vstávat o tři hodiny dříve než obvykle.

„Pak se to bude srovnávat, ale samozřejmě ten začátek je náročnější, že vstáváme v sedm hodin. To už jsem dlouho nevstal. Naposledy, když jsem chodil do učení na kuchaře. To bylo naposledy co jsem takhle vstával," vzpomíná český reprezentant.

Takže mělo ráno a dopoledne Davida Limberského poněkud jinou podobu. „My jsme šli vlastně na snídani a pak jsme zase do dvanácti spali. Vlastně jako do devíti."

Tři hodiny jsou nejhorší

Tato slova mohou u leckoho probudit ironické politování, ale nic jednoduchého to není. „Časový posun tři hodiny, to je to nejhorší co může být. Zvažujete zda na těch pár dní nechat to co je doma a nebo to co je tam. V postatě platí, že se má přijmout režim, který je tam, ale když jste tam třeba jenom dva dny, tak je lepší nechat to co je doma," říká lékař národního týmu Petr Krejčí.

„My tady budeme dva zápasy, šest dní, tak to uděláme asi nějak na půl. Tři hodiny je nepříjemné. Kluci neumějí třeba v šest hodin snídat. Proto to trochu posuneme, aby to byla jak říkáme zlatá střední cesta," vysvětluje lékař fotbalové reprezentace Petr Krejčí, ale zkuste si takto postěžovat třeba ve společnosti pekařů nebo taxikářů.

Ti mají a obzvlášť tady v Al-Ainu poněkud  jiný režim. Azhar pochází z Pákistánu, ve Spojených arabských emirátech žije a pracuje už dlouho, ale třeba fotbal tady ještě neviděl.

„Co jsem tady, nevím nic, který tým je dobrý, který je špatný, kdo ve které skupině hraje, nemám na to čas, pracuji tak šestnáct sedmnáct hodin denně, vidíte je tři čtvrtě na tři, a už ve 14:35 jsem měl nabírat dalšího klienta, prostě nestíhám, fotbal mám moc rád, ale sledovat ho tady, to se mi  ještě nepoštěstilo," hořekuje Azhar.

Takže na ani neví, že tady v neděli večer bude hrát Česká reprezentace proti té ze Spojených arabských emirátů.

Jaroslav Plašil, Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít