Bitcoinová kauza: soud nechal smazat jen tři počítače. Osm zašifrovaných zařízení vrátil neporušených
- Krajský soud v Brně ze zabavené elektroniky dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského nechal smazat pouze tři počítače. Zbylých osm kusů zašifrované elektroniky mu vydal v původním stavu. Nejvyšší soud přitom dříve vyzýval ke zvážení všech rizik spojených se zaheslovanými počítači.
- Elektroniku soudy obchodníkovi s drogami Jiřikovskému vydaly jen dva měsíce předtím, než ministerstvu spravedlnosti daroval miliardu v bitcoinech.
- Bitcoinová peněženka internetové tržiště Nucleus se letos v březnu rozpohybovala po devíti letech.
V bitcoinové kauze, která stála křeslo ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), zůstává nadále několik nezodpovězených otázek. Dosud se například nevyjasnilo, jak se dárce bitcoinů Tomáš Jiřikovský do virtuální peněženky po několika letech dostal.
‚Dvě miliardy zmizely neznámo kam.‘ Záhada bitcoinové transakce, kvůli které podal Blažek demisi
Číst článek
Odpověď můžeme hledat v usnesení Krajského soudu v Brně z ledna letošního roku.
Právě tam totiž předsedkyně soudního senátu Dagmar Bordovská rozhodla, jak naloží s elektronikou, kterou Jiřikovskému zabavili za dřívější trestné činy, kvůli nimž ho soudy poslaly na devět let do vězení.
Desítky kusů elektroniky měli prozkoumat znalci, aby určili, zda se pomocí některé z nich může odsouzený muž dostat k dříve získaným bitcoinům. Soudy totiž měly podezření, že by se mu tím mohl otevřít přístup k nelegálnímu výdělku z darknetového tržiště Sheep Market, právě za jehož provoz Jiřikovský skončil za mřížemi.
Experti na základě analýzy došli k závěru, že tři notebooky a jeden externí disk obsahuje data, která by mu přístup do virtuálních peněženek umožnila.
„Znalec uzavřel, že uvedená zařízení obsahují soubory s údaji odkazujícími na obchodování ve virtuálních měnách, nalezl údaje k bitcoinovým peněženkám či peněženkám s jinou virtuální měnou i peněženky samotné, v přehledech navštívených stránek byly zaznamenány přístupy na stránky bitcoinové směnárny,“ stojí v usnesení, které má Radiožurnál k dispozici.
Tuto elektroniku tak přikázala soudkyně nevratně vymazat.
Co bylo v zašifrované elektronice?
Jenže tím výčet neskončil. Další dva počítače, tři telefony a tři tablety měl Jiřikovský zašifrované, a znalec tak nemohl prozkoumat, co se v nich nachází. Jiřikovský navíc soudu tvrdil, že si již hesla nepamatuje.
„Znalec uzavřel, že s ohledem na chybějící hesla nelze obsažená data zpřístupnit. Hesla ani jiné přístupové cesty se nepodařilo zajistit ani dotazem na odsouzeného, který poukázal na značný časový odstup od doby, kdy jednotlivá zařízení aktivně využíval, hesla tedy již není schopen dohledat,“ stojí v usnesení.
Kauza bitcoiny: v peněžence nebyly 3 miliardy, ale 12. Informace ministerstva o výši prostředků mají trhliny
Číst článek
Už dříve se přitom Jiřikovského v této věci zastal Nejvyšší soud. V posledních letech totiž už na svobodě bojoval o to, aby mu stát elektroniku vrátil. Nižší soudy došly k závěru, že by přístupy mohly být v jakémkoliv počítači, i těch nezašifrovaných. Proto nařizovaly policii, aby data smazala ze všech zařízení.
Takový přístup byl ale podle Nejvyššího soudu příliš formální a paušální, když rozhodnutí nepředcházelo dostatečné zhodnocení situace. Brněnský krajský soud měl opět posuzovat každý kus elektroniky zvlášť. Speciální pozornost pak měl věnovat té zaheslované.
„Bude tedy na obviněném, zda nyní orgánům činným v trestním řízení poskytne nezbytnou součinnost za účelem zjištění datového obsahu elektronických zařízení (v případě, že tato jsou zaheslována či šifrována), či nikoliv. V opačném případě bude na soudu prvního stupně, aby ve svých hodnotících úvahách takový postoj obviněného náležitě vyhodnotil,“ doporučil Nejvyšší soud.
Když nastala situace, že ani po zásahu Nejvyššího soudu se znalci do elektroniky nedostali, měla pak brněnská soudkyně „dovodit alespoň takovou míru pravděpodobnosti rizika“, že se v počítačích přístupy nachází.
Tedy zvážit, jak vysoká je pravděpodobnost, že by v nějakém zašifrovaném zařízení přístupové kódy byly. Pak bylo na jejím uvážení, zda je riziko tak velké, že se musí data z takové elektroniky smazat.
Indicie mohou být kdekoliv
Soudní znalec přitom varoval, že indicie k otevření virtuální peněženky se mohou nacházet skoro kdekoliv.
„Znalec zmínil možnost uchovávat taková data nestandardně v zařízeních obsahujících např. pouze instalační soubory či zdrojové kódy nebo skryté v souborech s na první pohled nesouvisejícím obsahem, např. ve fotografiích, nebo ve smazaných souborech, které lze vyvolat specifickými prostředky,“ píše se v dokumentu.
Co přesně se na zašifrované technice skrývá, ale znalec neodhalil. A bez hesla nedokázal popsat ani „pravděpodobnou strukturu datového obsahu“. Soudkyně proto, v návaznosti na výše zmíněný verdikt Nejvyššího soudu, rozhodla, že se elektronika Jiřikovskému vrátí v původním stavu, protože není jak prokázat, že by v nich přístup k bitcoinům byl.
Opřela se právě i o to, že ani znalec nedokázal ze zašifrované elektroniky jakákoliv data získat. „Nelze bez dalšího dovodit, že uvedená zařízení se zvýšenou pravděpodobností obsahují mimo jiné informace vedoucí případně k virtuální měně, byť obecně taková možnost existuje,“ uzavřela.
Bitcoinová kauza
Bitcoinová kauza stála místo jednoho z jejích hlavních protagonistů ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který ve čtvrtek přiznal, že v březnu dostal nabídku na získání 30 procent bitcoinů z peněženky, kterou policie původně zabavila odsouzenému drogovému dealerovi Tomáši Jiřikovskému.
Ačkoliv ministr Blažek od počátku převod kryptoměny bagatelizuje, dosud nikdo nevysvětlil, proč se Jiřikovský rozhodl obnos Blažkovu resortu věnovat. A jasný není ani původ darovaných prostředků. „Z oficiálně přiznaných příjmů – to byly zhruba nižší statisíce ročně – nedosahoval takových příjmů, aby si mohl koupit takový dům, jaký měl, ta auta, která měl, a tak dále,“ řekl iROZHLAS.cz státní zástupce Marek Vagai, který Jiřikovského případ dozoroval. Více například ZDE.
