Sparta si zadělává na problém, u trenéra Lavičky ožívají čtyři roky staré vzpomínky
Vedení fotbalové Sparty před časem vytáhlo do boje proti údajnému ovlivňování zápasů, jenže teď aby se bálo také sportovní formy vlastního ‚A‘ týmu. Pražané už potřetí v řadě prohráli, tentokrát v dohrávce osmého ligového kola s olomouckou Sigmou 1:2.
Bezprostředně po zápase to vypadá na idylku jako vystřiženou z irské, skotské či v nedávném případě Vítězslava Lavičky australské ligy. Bývalý kouč FC Sydney a teď pár měsíců staronový trenér Sparty jde i po porážce zatleskat věrným fanouškům v kotli za brankou a diváci zase na oplátku skandují jeho jméno.
Jenže dál už to taková pohoda není a sám Vítězslav Lavička si jistě dobře pamatuje, jak před čtyřmi lety právě Letnou v rozehrané sezoně dokonce v podobném ročním období opouštěl. Stačil tehdy jeden neúspěšný týden, vysoká ligová prohra s Libercem, vyřazení z evropského poháru a debakl se Slavií, po kterém se tehdy trenérský gentleman stihl už jenom omluvit příznivcům na Letné za výkon v derby.
„Všichni jsme si byli vědomi toho, že jsme teď dvakrát po sobě prohráli. Tak jsme si říkali, že bychom se kvalitním výkonem posunuli zpět na první příčku v tabulce a získáme patřičné sebevědomí před derby. To se nám bohužel nepodařilo a je to komplikace,“ říká dnes o čtyři roky zkušenější fotbalový trenér Vítězslav Lavička.
Sparta byla v duelu s Olomoucí lepším týmem, ale na body nedosáhla a zadělává si na problém
Komplikace to je hlavně proto, že teď Sparta prohrává s týmem, který mohla nebo spíše měla porazit. Zatímco v Plzni a v Lyonu za svým soupeřem přece jen zaostávala, teď proti Olomouci byla dlouho jasně lepší jedenáctkou.
„Místo toho, abychom si to pohlídali a dali nějaký gól, začali jsme se strachovat a dostali dva úplně laciné góly,“ kroutí hlavou jeden z těch nejzkušenějších fotbalistů Sparty Marek Matějovský, který zatím po vyléčení zranění nenastupuje v základní sestavě.
Ale absence klíčového záložníka nebo neproměňování šancí nejsou zřejmě tím největším důvodem nečekané bodové ztráty. Zásadní rozdíl byl teď v defenzivě obou týmů. Zatímco obrana olomoucké Sigmy dokázala celkem spolehlivě fungovat i pod velkým tlakem, Pražané si svými chybami v zadních řadách v mnohem klidnějších podmínkách sami zadělávali na malér.
A právě to je pro kouče velké varování a možná i nechtěné přivolání čtyři roky starých vzpomínek. Když totiž trenér Vítězslav Lavička Letnou před čtyřmi lety opouštěl, nahlas si povzdechl: „Fungovala nám defenziva, ale ztratila svoji tvář a jistotu.“
