Vincour se v Kazani už adaptoval. Teď se chystá získat důvěru trenéra
Česká hokejová reprezentace vstoupí do Channel One Cupu zítřejším pražským utkáním proti Finsku. Vedle zralých, zkušených hráčů se v národním týmu představí i několik útočníků, u kterých při počítání dosud odehraných mezistátních zápasů stačí prsty jedné ruky. A do této kategorie patří také Tomáš Vincour.
Mladý útočník v současné době obléká dres Kazaně - jednoho z papírových favoritů ruské Kontinentální ligy.
"Hrajeme na špici a pereme se o první místo s Astanou. Kazaň má ambice každý rok a nic jiného, než vyhrát Gagarinův pohár, se nepočítá. Podle toho se tam taky lidé chovají," prozaicky konstatuje 24letý hráč, který do Kazaně zamířil teprve nedávno.
"Už jsem se zadaptoval a poznal, o co tam jde a jak tým hraje. Den ode dne je to lepší a lepší. Záleží jenom na mně, jak se s tím vyrovnám. Musím si získat důvěru trenéra."
Znalci místních poměrů říkají, že Kazaň je pěkné město. Jenomže přespolní hokejista, který si v tomto místě chce zahrát Kontinentální ligu, má opravdu jen minimum času na to, aby se proměnil v turistu.
"Párkrát jsme se byli podívat na fotbal, ale jinak se vzhledem k nabitému programu moc volného času nenajde, navíc teď, když se hraje obden. Máme pravidla, že se den před zápasem musíme zdržovat na báze. S něčím takovým jsem se nikdy nesetkal. Jsme pod stálým dohledem 24 hodin denně. Člověk akorát hraje a trénuje," popisuje.
Tomáš Vincour se už o tom ujistil na vlastní kůži a víceméně vojenský režim, který v tamějším ambiciózním klubu vládne, byl z jeho pohledu docela náročnou prověrkou odolnosti.
"Jsou dny, kdy si říkám, že už to dál nejde. Je třeba mít to v hlavě srovnané, být optimistou a být na vše mentálně připravený," vysvětluje.
A připočteme-li občasné komplikace s azbukou, pak se zdá být docela pravděpodobné, že reprezentační pozvánka na turnaj Channel One Cup byla pro Tomáše Vincoura vítaným dárečkem.
Tím ale nemá být řečeno, že by mu zápasy v dresu českého týmu měly posloužit pouze k tomu, aby přišel na jiné myšlenky. Na ledě by totiž chtěl být vidět a z Kazaně si za tím účelem přivezl s sebou jedno hokejové moudro. "Vše záleží na mně."
