Pavel: Musíme spočítat, za kolik peněz se efektivně ubráníme. Na obranu bychom mohli dávat 3 procenta
Zachovejme klid, říká prezident Petr Pavel na avizované plány budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa například ohledně Grónska či Kanady. Zároveň ale Pavel v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál přiznává, že třeba výše výdajů na obranu se v rámci NATO bude muset přehodnotit. Kromě toho ve Dvaceti minutách Radiožurnálu mluvil i o tom, že by byl rád, aby byl slyšet hlas lidí, kterým se v Česku nežije snadno.
Jak se máte po dovolené?
Dobře.
Dakar v pořádku? Nic se nestalo?
Ano, naši byli úspěšní. Mám z toho krásné zážitky.
Zkusil jste si tam něco?
Zkusil jsem se svézt v závodní Tatře.
Pokud se veřejnosti bude líbit drsný styl vedení politiky, neurvalost a urážky, pak na to budou politici reagovat, řekl ve speciálním rozhovoru s Janem Pokorným prezident Petr Pavel
Na motorce ne?
Na motorce raději ne. Je to hrozně nebezpečné. Motorkáře strašně obdivuji, protože co tam musejí snést – náročný terén a do toho velmi náročná navigace, dlouhé trasy... – to je mimo lidské chápání.
Pro motorkáře je možná mimo lidské chápání to, co musí zvládnout hlava státu. Zejména ve volebním roce. Na podzim budou volby, vy jako hlava státu vyhlásíte termín voleb a od té doby začne běžet kampaň se všemi náležitostmi. Můžete už říct, jaký ten termín bude?
Asi přibližně můžu. Půjde o termín ve druhé polovině září, protože v říjnu jsou už ty nejzazší termíny a příliš blízko k prázdninám to také není úplně vhodné. Takže si myslím, že konec září bude dobrý termín.
Takže 26.-27. září připadá v úvahu?
Ano, připadá v úvahu.
Už víte, protože se stále pohybujete v mantinelech Ústavy, jestli budete prezidentem, který pověří toho, kdo mu přinese 101 podpisů, sestavováním vlády?
Bude to určitě důležitá podmínka, protože všichni sice víme, že může být i menšinová vláda, ale ta nebývá příliš stabilní. Takže by měla být snaha sestavit vládu tak, aby získala ve Sněmovně podporu.
Tvrdá, ale slušná kampaň
Už začala neoficiální kampaň. Když sledujeme, co říká premiér Petra Fiala (ODS) a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, tak ve svých projevech varují jeden před tím druhým. Máte nějak promyšleno, za jakých okolností byste měl nějaký komentář k průběhu volební kampaně?
Myslím si, že je naprosto legitimní, když bude prezident apelovat na to, aby byla kampaň vedena slušně a věcně. I proto považuji za správné, aby bylo mým vkladem do volební kampaně nastolení témat, která považuji za důležitá pro tuto zemi a voliče. A dát tak voličům návod, na co by se stran, které chtějí volit, měli ptát.
Dá se očekávat, že kampaň bude opět emotivní a vypjatá. Bude se orientovat na detaily místo na to podstatné. I proto bych chtěl společně s odborníky, kteří požívají důvěry, se bavit o faktech, číslech tak, aby lidé získali trošku orientaci a mohli s těmi fakty pracovat.
Petr Pavel má nejmenší důvěru Čechů od nástupu na Hrad. Vládě věří stále stejně, říká průzkum
Číst článek
A jak to chcete technicky udělat? To budete mít nějaký svůj pořad na internetu?
Tak těch možností je hned několik. Jednou z nich jsou kulaté stoly a z nich výstupy, jsou to tiskové konference, besedy... Myslím si, že těch možností je dost.
Vy jste v novoročním projevu mluvil o tom, že podstatné je to, co je před námi, zejména to, co dokážeme ovlivnit. Dokážeme opravdu ovlivnit třeba to, aby předvolební kampaň, která vlastně už začala, nebyla agresivní, byť tvrdá a férová?
Do určité míry samozřejmě. Nedá se to nařídit, nedá se vyloučit ten, kdo bude porušovat pravidla. Ale zároveň se dá tlakem nejenom na politiky připomínat, že kampaň má být vedena sice tvrdě, ale slušně. Taky je potřeba, aby k tomu přišla se svým požadavkem a apelem veřejnost. Pokud se veřejnosti bude líbit drsný styl vedení politiky, neurvalost a případně i urážky, pak na to budou politici reagovat. Pokud naopak občané budou vyžadovat slušnost, tak se toho budou i politici držet v kampani.
Třeba se to ale části veřejnosti líbí. Jinak by to ti politici na základě svých vlastních průzkumu nedělali.
Proto o tom mluvím, je to samozřejmě oboustranná mince. Na jedné straně se musí snažit politici, na druhé straně to musí požadovat i veřejnost, voliči.
Propojování politiků
„Budu nadále využívat všechny Ústavou mi dané nástroje, aby při řešení situace lidí převládala vstřícnost a ochota politických stran hledat rozumnou shodu. Ta je pro dlouhodobá strukturální řešení nezbytná.“ To jste také řekl v novoročním projevu. Opravdu si myslíte, po zkušenostech s důchodovou reformou, že umíte dostat k jednacímu stolu všechny relevantní aktéry předvolebního příběhu?
Bude to určitě složité. Já nejsem naivní, abych si myslel, že se mi podaří moderovat politickou debatu v předvolební kampani. Pokud jde o dosahování alespoň základní shody, tak v minulosti jsem dělal koordinační jednání mezi vládou a opozicí k zahraniční a bezpečnostní politice. Většinou to koresponduje s konáním termínu summitu NATO.
Žijeme v prostředí, které se rozhodně nedá označit za bezpečné. Nadcházející summit NATO přinese určitě mnoho velice zajímavých témat. Některá z nich se nás mohou velice hluboce dotýkat. Tak si myslím, že bude na místě svolat stejné jednání k tomu, abychom dosáhli alespoň základní shody na parametrech zahraniční a bezpečnostní politiky, byť to bude v předvolební kampani.
Prezident Pavel podepsal důchodovou reformu. Věk odchodu do penze se zvýší na 67 let
Číst článek
Stále ale asi máte na paměti, že když jste se snažil o debatu o důchodové reformě, tak třeba hnutí ANO tam potom už odmítlo chodit.
Hnutí ANO, konkrétně Andrej Babiš, se vyjádřilo tak, že už s vládou nepovede žádný dialog na strategická ekonomická a sociální témata. Já to nepovažuji za správné, protože si myslím, že to je právě podstatou politiky. Vést jednání a dosahovat nějaké kompromisy. Pokud se jednání nevede, tak se ani nedělá politika. Pak je to jenom hádání.
Já rozumím tomu, že ve volebním roce bude velice těžké dosáhnout jakéhokoli kompromisu nebo shody. Přesto předpokládám, že jsou tady témata, na kterých se hlavní opoziční strana a vláda shodnou, i když to nebudou rády deklarovat veřejně.
To, že opozice, především hnutí ANO, nezpochybňuje naše členství v NATO ani v EU a naše zapojení do podpory Ukrajiny, jsou věci, na kterých se shodneme. Určitě bude dobré si to zopakovat před summitem NATO.
Hlas lidí
Když mluvíte o tématech, která jsou důležitá, tak vy jste se v novoročním projevu také obrátil k lidem, kterým se nežije úplně snadno. Řekl jste, že nadále chcete usilovat o to, aby hlas těchto lidí byl slyšet. Jak o to chcete usilovat? Jak má být slyšet hlas lidí, kterým se nežije snadno?
Stejně jako dosud. Já jezdím po krajích a budu v tom pokračovat samozřejmě i v tomto roce. Skladba je velice pestrá, takže mám možnost si vyslechnout problémy, které se týkají opravdu všech palčivých oblastí života, a následně s nimi konfrontuji ministry, když s nimi jednám.
2:13
‚Přece jen máme stopy všude.‘ Češka se na Novém Zélandu ve vesnici založené krajany setká s Pavlem
Číst článek
Příkladem může být včerejší (čtvrteční – pozn. red.) jednání s ministrem zdravotnictví Válkem, které vycházelo z mé strany z informací, které jsem posbíral v regionech a i při kulatém stolu, který se týkal primární péče.
Potom se ptám, jakým způsobem jsou problémy řešeny a co se v tom dá dělat, protože mluvím i se spoustou odborníků, kteří na to mají svůj názor. Ten může být relevantní, nebo se může mýlit. Ale každopádně stojí za to, abych to probíral s těmi, kteří rozhodnutí činí.
Dal vám ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uspokojivé odpovědi na to, na co jste se ptal?
Dal, do značné míry. Problémy, o kterých se bavíme, v řešení jsou. Ale je pravda, že se nedají řešit v řádu týdnů ani měsíců. Některé z nich se budou řešit roky, jako například dostatečný počet lékařů v odbornostech, třeba všeobecného lékařství nebo dětského lékařství, případně dostatek dětských psychiatrů nebo psychologů. Ale protože čísla, tak jak jsem měl možnost je i vidět, jsou růstová, tak je zřejmé, že to k řešení problému směřuje.
Neptal jste se v souvislosti s tím, že zanedlouho to bude pět let od prvních prokázaných případů onemocněním covid, i na to, jestli Česko udělalo všechno, aby se z té pandemie poučilo? Anebo jestli pořád jedeme podle těch starých z epidemiologických scénářů...
Ve čtvrtek jsme neřešili pandemii covid, ani to, jestli jsme se poučili. Myslím, že to bylo asi předmětem jiného jednání. Mou snahou v době, kdy jsem ještě nebyl prezidentem, bylo prezentovat tehdejší vládě veškeré zkušenosti a doporučení. Většina z nich se týkala krizového systému – ne konkrétně epidemiologických a jiných hygienických opatření, ale vzhledem k tomu, že dochází k návrhu na změnu celého systému hygienické služby, tak mám za to, že i v této oblasti je snaha problém řešit tak, aby měl stát více kontroly nad jednotným uplatňováním dohodnutých opatření.
12:24
‚Připomínejme si, jak křehká demokracie je, musíme o ni pečovat.‘ Přečtěte si celý proslov Petra Pavla
Číst článek
Ještě jsem se chtěl zeptat na jednu vnitropolitickou věc. Tento rok bude tedy Česko hospodařit podle rozpočtu, který jste nakonec nevetoval. Znamená to, že jste tím za něj přijal zodpovědnost?
Prezident není garantem rozpočtů, to je samozřejmě vláda. Proto jsem taky v souladu s tím, co nakonec dělali i mí předchůdci, rozpočet nevetoval. Zatím žádný prezident návrh rozpočtu nevetoval. Ale považoval jsem za důležité vládu upozornit na problémy, které jsem v návrhu rozpočtu viděl.
Mnohem důležitější než případné veto, které by bylo pouze politickým gestem, které samozřejmě mnozí očekávali, a já tomu rozumím, ale nic by nezměnilo na věci. Považoval jsem za důležité spíše získat veřejnou garanci ministra financí a premiéra, že nebude navýšen deficit státního rozpočtu a že bude dodržen zákon o rozpočtové odpovědnosti. K tomu se oba veřejně zavázali a já předpokládám, že ve volebním roce věděli, co činí.
Co přijde s Trumpem?
Pane prezidente, obraťme list. V projevu jste řekl, že uvidíme také první kroky nové americké administrativy a její ekonomická opatření vůči nám, tedy Evropě. Zatím to nevidíme, protože inaugurace Donalda Trumpa bude 20. ledna, ale vidíme určité předzvěsti. Jak se díváte třeba na poslední Trumpovy výroky, které se týkají Grónska a Kanady? Myslíte si, že to Donald Trump myslí vážně?
Moje první a rychlá reakce by asi byla „zachovejme klid“, protože Donald Trump i před svým prvním volebním období obdobím střílel takové pokusné výstřely a pak očekával reakci a na základě těch reakcí přizpůsoboval konkrétní znění svých oficiálních politik.
Donald Trump ještě není inaugurován – to znamená, že teď je v takovém, řekněme chráněném zkušebním období, kdy právě může testovat, jak budou státy reagovat na některá jeho prohlášení. Myslím, že bychom je samozřejmě neměli úplně smáznout, mávnout nad nimi rukou, protože jsou to vyjádření zvoleného prezidenta.
Počkejme si, až bude inaugurován. Počkejme si, jak bude vypadat jeho administrativa a jak se budou formulovat konkrétní politiky této nové administrativy. Teprve potom se můžeme vážně bavit, jak na případná prohlášení reagovat.
To se sice říká, že Donald Trump teď něco zkouší. Co když ale ne? Co když to myslí vážně?
Pak musíme věnovat velkou pozornost tomu, jak budeme všichni kolektivně dodržovat pravidla, na kterých tento svět stojí. Máme jasné principy dané chartou OSN, máme mezinárodní smlouvy a těch se musíme držet. A jedním z těch základních principů je suverenita – nedotknutelnost mezinárodně uznaných hranic.
To si myslím, že jsou věci, na kterých musíme stavět. A pokud k nějaké změně hranic dochází, tak by na něj k nim mělo docházet vždycky na základě jednání a v souladu s pravidly.
11:45
Pavel 10 let po Vrběticích: Podcenili jsme odhodlání Ruska k akci, která prokazatelně poškodí jeho pověst
Číst článek
Jste bývalý významný činitel Severoatlantické aliance. Z hlediska nějaké obranné strategie, rozumí NATO tomu, proč zrovna Grónsko je v oblasti zájmů Donalda Trumpa?
Z hlediska bezpečnosti, ale i ekonomiky tomu naprosto rozumím, protože Grónsko je z pohledu geografické polohy opravdu strategickým územím. Je, řekněme, na poloviční cestě mezi Severní Amerikou a Evropou. Je takovou největší základnou, když bych to přirovnal k severnímu Atlantiku. A navíc je obrovským zdrojem nerostných surovin. Z tohoto pohledu to naprosto chápu.
Na druhou stranu je to území, které je ve správě Dánska. Je to území, které požívá dostatečnou míru autonomie a zcela jistě, pokud bychom se bavili o jakýchkoli změnách, tak musí takové změny vyplývat z vůle samotných obyvatel Grónska a především také Dánska.
Donald Trump ale také chce, aby členské země NATO prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly pět procent z hrubého domácího produktu. Jen Česká republika by musela místo plánovaných 160 miliard korun vydávat přes 400 miliard ročně, co když na tom Donald Trump bude trvat? Jak to chodí v NATO?
Především si musíme říct, že výdaje na obranu se neřídí přáním kteréhokoli z lídrů Aliance, ať už je to prezident České republiky, nebo Spojených států. Obranné výdaje se řídí potřebou, která vychází z hodnocení bezpečnostních hrozeb. Pokud všechny členské státy společně identifikujeme rizika, tak adekvátně k těmto rizikům potom identifikujeme zdroje, které budeme potřebovat. Ty potom vyčíslíme v nákladech a ty jsou rozpočítány mezi členské státy.
Neustále se utápíme v debatách, které se týkají jenom procent. Myslím, že to je naprosto zavádějící, nikomu to nic neřekne. Proto jsem vždycky zdůrazňoval i v dobách, kdy jsem ještě byl v Alianci, že se musíme bavit o věcné stránce, tedy co za těmi čísly stojí. Jinými slovy jaký počet a jak dobře připravených jednotek, v jaké míře pohotovosti, kolik letadel, kolik lodí, kolik protiletadlových systémů musíme mít, abychom se efektivně ubránili proti hrozbám, které jsme identifikovali.
Pavel navrhl Senátu na soudkyni Ústavního soudu Řepkovou. Ve funkci by vystřídala končícího Uhlíře
Číst článek
Skutečně bych byl pro to, abychom v rámci Aliance pracovali s oběma stranami mince. To znamená jasně vyčíslit všechny potřeby v čase a potom z toho vyplynou nějaká čísla. Je velice pravděpodobné, že ta čísla budou vyšší než dvě procenta, ke kterým jsme se zatím zavázali. Dá se očekávat, že na nadcházejícím summitu NATO dojde k dohodě o navýšení, ale určitě by to nemělo být na základě toho, že kdokoli nastřelí nějaké číslo, ale mělo by to být na základě zdůvodněných potřeb.
A toto Trumpovo přání může na blížícím se summitu NATO hrát v debatě roli?
Může to hrát roli, samozřejmě ten tlak bude. Na druhou stranu ani samotné Spojené státy, které mají globální obranný zájem, tak neutrácejí pět procent. Jsou státy Aliance, které se tomu blíží, jako třeba Polsko, na poměrně rychle vzrůstající trajektorii jsou i baltské státy. Na druhou stranu bych se opravdu držel toho, abychom identifikovali, co potřebujeme za síly a prostředky, rozdělme je mezi státy a pak se dostaneme k číslům.
Pro Česko to může znamenat, že se budeme pohybovat někde kolem tří procent. Myslím si, že s tím vláda celkem realisticky počítá, že v horizontu do roku 2030 by skutečně obranné výdaje mohly vzrůst k této částce. Ale budu se snažit tak, jako jsem se o to snažil dosud na všech jednáních NATO, abychom neoperovali pouze s procenty HDP, ale abychom operovali s obrannými kapacitami, tedy se skutečnými schopnostmi, a potom je teprve vyčíslili, kolik to bude znamenat procent.
Návštěvy u Putina mohou mít důsledky
Jaké byste nejradši viděl usnesení nebo nějaký statement vzešlý ze summitu NATO?
Moc rád bych viděl prohlášení o tom, že válka na Ukrajině skončila, že začíná období obnovy Ukrajiny.
Po Ficově cestě za Putinem zůstává řada otazníků. Neví se ani, jak se dostal do Moskvy
Číst článek
To se na summitu NATO nestane.
To se asi na summitu NATO nestane. Ale byl bych rád, kdybychom došli ke shodě na pokračování dosavadní politiky ve vztahu k Rusku, ve vztahu k Číně, abychom dosáhli maximální možné jednoty nahlížení na bezpečnost Aliance. Abychom také dosáhli shody na realistickém růstu výdajů na obranu, který se bude opírat o skutečné kapacity, a ne pouze jenom o nějaká přání.
Je tedy summit Severoatlantické aliance platformou, kde by se mělo probrat, jestli jsou všichni členové dostatečně loajální?
To zaznívá, i když samozřejmě v diplomaticky kulantní podobě, protože nemáme zájem jitřit vztahy v Alianci, ale k názorovým rozdílnostem docházelo vždycky. Když se vrátím do svého období, tak jsme řešili řadu odlišných pohledů, ale i postupů, například ve vztahu k Turecku.
Musím říct, že vnitřně, i když se to navenek tolik nekomunikovalo, jsme měli velice otevřené debaty. Já jsem s tureckými zástupci vedl celou řadu debat a nakonec jsme vždycky dospěli ke společnému pohledu. Myslím si, že to bude stejné i se státy, které se dnes v rámci Aliance na některé problémy dívají jinak.
Když se předseda vlády jednoho členského státu Aliance sejde s Vladimirem Putinem a dojednává s ním řekněme energetiku, ale také situaci na Ukrajině, je to signál pro spuštění nějakých aliančních procesů, které by dejme tomu omezily supertajné informace proudící směrem k té zemi?
V rámci Aliance probíhají politické konzultace a článek tři o nich jasně hovoří, specifikuje je. Probíhají většinou za zavřenými dveřmi, protože není cílem, aby se vnitřní debaty objevovaly na veřejnosti. Samozřejmě kdykoliv nastane taková situace, tak je to i předmětem politických konzultací. Neznamená to automaticky spuštění nějakého kárného procesu, ale logicky se v rámci konzultací bavíme také o tom, jaké možné důsledky mohou mít některé kroky.
Když jste zmínil Turecko, tak před několika lety projevilo zájem, a nakonec to i zrealizovalo, o nákupu ruského systému protivzdušné obrany S-400. Já jsem s tureckými představiteli jednal o tom, že důsledkem takového kroku může být i omezení přístupu k utajovaným informacím. Myslím si, že to je naprosto standardní vnitřní proces, který v Alianci běží a určitě poběží i dál, pokud budou platit stejná pravidla.
Jenom abychom vyložili karty na stůl. Vy se bavíte o Turecku. Já se bavím o Slovensku. Rozumíme si?
A třeba o Maďarsku, protože i maďarský premiér byl v Moskvě, že ano.
Je pořád NATO dostatečně akceschopné a v těch situacích, které by nedej bože nastaly, je schopné táhnout za jeden provaz?
Jsem přesvědčen o tom, že je. Nejenom proto, že nemusí být nutně shoda na tom použít všechny síly a prostředky všech členských států. V řadě situací státy nebudou mít kapacitu do společné obrany přispět. Tak prostě budou konat ti, kteří tu kapacitu mají. Ale rozhodně všechny procesy, tak jak jsou v Alianci nastaveny, tak zatím byly respektovány i přes názorové rozdíly. Nepochybuji o tom, že tomu tak bude i dál.
Unavené z války jsou obě strany
V novoročním projevu jste říkal, že přímo pocítíme, jak bude vypadat případný mír na Ukrajině. Patříte k těm, kteří si vážně myslí, že by letos mohl nastat mír nebo alespoň dočasný klid zbraní?
Já nechci být přílišným optimistou, ale faktem je, že válkou jsou unavené už obě válčící strany, včetně těch, které je podporují. Válka neprospívá nikomu, dokonce ani těm, kteří stojí v pozadí. I ti cítí, že ekonomicky, sociálně a jinak válka opravdu přináší mnoho negativních efektů.
Prezident Pavel: U voleb určitě nastanou komplikace, ale odvolit budou moci všichni, kdo budou chtít
Číst článek
Navíc inaugurace nového amerického prezidenta je určitým symbolem, který může být psychologickým předělem třeba právě i pro Vladimira Putina. Případně i pro další aktéry, třeba pro Čínu, která by rozhodně měla být součástí řešení. Nabízí se nám tady příležitost. Věřím tomu, že bude snaha ji i využít, dostat obě strany k jednacímu stolu a dohodnout na prvním místě příměří a na druhém místě trvalý mír, který bude pokud možno co nejspravedlivější k oběti této agrese. A to je Ukrajina.
V tomto případě tedy může nastat nějaká blahodárná situace díky Donaldu Trumpovi?
Může to být jeden pozitivní efekt jeho prezidentství. On sám vyjadřoval svým zvláštním způsobem, jak rychle vyřeší konflikt. Teď hovoří o tom, že by se to mohlo během půl roku podařit. Já si myslím, že samotný fakt, že Donald Trump má vůli jednat s prezidentem Putinem, tak pokud vůle bude opětovaná, tak z toho může vzejít nějaký návrh. Nemusí být úplně ideální, nemusí se líbit všem. Každopádně bude-li na stole jakýkoli návrh k jednání, je to lepší než to, co je teď.
Což z informací, které přicházejí z Kremlu, ale taky ze Spojených států, vypadá nadějeplně, že by obě strany měly zájem na tom setkat se po inauguraci Trumpa.
Já věřím tomu, že budou schopni identifikovat alespoň hlavní obrysy možného řešení, o kterých se potom budeme v tomto roce bavit.
Nebude stát Ukrajina trochu mimo?
Naším cílem na všech jednáních by mělo být, aby jich Ukrajina byla účastna. Protože dojednávat mír pro Ukrajinu bez Ukrajiny opravdu nedává smysl.
O další kandidatuře se teprve rozhodnu
Pane prezidente, v projevu jste říkal, že se vám loni narodilo páté vnouče. Blahopřeji. Rodina je jeden z atributů, který má vliv na vaše rozhodování přijmout případnou kandidaturu i na další volební období. Co vám teď doma říkají?
Zatím nic.
Nového prezidenta se podle průzkumu chystá volit většina Čechů. Nejjasněji mají voliči hnutí ANO
Číst článek
Ani když na to přijde řeč? Nebo se o tom nebavíte?
Ne, nebavíme, opravdu.
Fakt ne?
Ne
Co je pro vás číslo 3 359 151?
Pro mě je to úžasná důvěra, které si velice vážím. Zároveň také ale vím, že se situace vyvíjí a stejně se vyvíjí i názory lidí. Takže jestli mě před dvěma lety volilo toto číslo, tak to vůbec neznamená, že za další tři roky tomu bude stejně.
I to byste bral tedy jako jeden z atributů pro vaše rozhodování?
Samozřejmě, že i to je jeden z důležitých atributů, protože přece nebudu kandidovat, když neucítím dostatečně silnou podporu.
Možná byste tu podporu získal, tu kandidaturu. Co vy víte?
Je to možné.
Koalice Pavla nerespektuje, ukázal rok 2024. Autoritu si prezident bude muset vybojovat, míní politolog
Číst článek
Bude o eventuálním rozhodnutí, jestli budete kandidovat dál, nebo ne, rozhodovat i situace po volbách do Poslanecké sněmovny?
Bude to také součást toho rozhodování, protože nejenom podpora občanů, ale i vnitřní a vnější situace a samozřejmě i osobní situace jsou důležité faktory, které je potřeba brát v úvahu.
Zatím vás prezidentování baví?
Já bych neřekl, že to je něco, co by člověka mělo bavit. Já bych to řekl tak, že je to něco, co mi dává smysl.
Proč by vás to nemělo bavit?
Jsou věci, které mě samozřejmě v rámci prezidentského úřadu vyloženě baví. To je většinou setkávání s lidmi. Na druhé straně jsou věci, které se asi nedají zrovna označit za „užívání“. To jsou třeba jednání s partnery, se kterými si úplně nemáte lidsky co říct.
A jak se na to připravujete? Jak to zvládáte? Už jste se naučil takový ten „poker face“, že nedáte najevo své emoce, protože víte, že to je služba?
Já jsem měl příležitost vést mnoho jednání s mnoha lidmi v průběhu svojí kariéry v uniformě i mimo ni, takže už jsem si zvykl.
Je to těžké?
Člověk se to naučí.
A vy se učíte rád?
Já se učím rád.
