V systému nákupů ministerstva obrany jsou fatální chyby, říká šéf Nejvyššího kontrolního úřadu

Rozpočet ministerstva obrany narostl oproti roku 2021 téměř o polovinu a Česko tak poprvé po skoro dvaceti letech může překonat hranici dvou procent HDP na výdaje spojené s armádou. „Plány jsou velmi ambiciózní,“ říká prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v rozhovoru pro Radiožurnál. Aby se je povedlo naplnit, resort obrany se podle něj „soustředí na velké projekty a unikají mu některé detaily“.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miloslav Kala

Miloslav Kala stojí v čele Nejvyššího kontrolního úřadu od roku 2013 | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Před Vánoci vyšla v deníku Právo informace o tom, že náčelník generálního štábu Karel Řehka napsal dopis na ministerstvo obrany, kde žádá o zastavení nákupu tanků Leopard 2A8, pokud se nezvýší rozpočet ministerstva. Akvizice by podle něj měla velké dopady na další nákupy. Ministryně Jana Černochová (ODS) na to ale řekla, že peníze se seženou. Váš úřad v posledních letech hospodaření resortu několikrát kontroloval (viz box), jak se na to díváte?
Nedává to důvěru v to, jak je ten proces připravený, a když jsem to četl, tak jsem se díval do kalendáře, jestli není apríl.

Co považujete na základě práce Nejvyššího kontrolního úřadu obecně za největší problém ministerstva obrany a toho, jak hospodaří?
Poslední naše kontrola (ze září 2024 – pozn. red.) se zabývala plněním opatření z minulých kontrol (z let 2018 a 2019 – pozn. red.).

Kontroly ministerstva obrany

V roce 2024 se Nejvyšší kontrolní úřad podíval na čtyři kontroly z předchozích let a zjišťoval, jak ministerstvo nedostatky napravilo. Úředníci se vraceli ke kontrole výstroje armády a nemovitého majetku ministerstva z roku 2018 a také ke kontrole vysokoškolského vzdělávání vojáků a kontrole týkající se obrněné techniky z roku 2019. Kontrola ženijního vojska se týkala let 2018 - 2022. V čele resortu se během té doby vystřídali dva nestraníci za ANO Karla Šlechtová (prosinec 2017 - červen 2018) a Lubomír Metnar (červen 2018 - prosinec 2021) a Jana Černochová z ODS (od prosince 2021 dosud).

Říkáme tomu follow-up audit a díváme se na to, co nám všechno naslibovali. Pracovně tomu říkám, že papír snese všechno, takže je dobře se na to podívat. Prověřovali jsme jedenáct takových opatření, čtyři nebyla splněna vůbec a další dvě jen částečně.

O čem to vypovídá? Asi o tom, že největším neduhem obecně obrany, nechci říkat ministerstva nebo armády, je schopnost naplánovat si procesy a potom je dodržet a naplnit.

Není v tom resort obrany specifický oproti jiným ministerstvům?
Řekl bych, že ne, že je to takový celkový neduh.

Ambiciózní plány

Myslela jsem spíš to, jestli nejsou armádní nákupy specifické oproti jiným. Především tím, že technologie se vyvíjí velmi rychle. Takže vojáci můžou naplánovat, co by potřebovali, ale pak se něco stane, třeba válka na Ukrajině, a oni najednou vidí, že by víc potřebovali něco jiného. A pak je potřeba to změnit. Přitom tyto nákupy se plánují na několik let dopředu.
S tím souhlasím. Ale je potřeba říct, že v roce 2021 byl rozpočet ministerstva obrany 84 miliard korun a v roce 2025 má být 154 miliard korun.

Když si představím nějakou velkou korporaci, která se rozhodne, že během čtyř pěti roků zdvojnásobí své tržby nebo ekonomické ukazatele, tak si myslím, že to je obrovský úkol. A moc neslyšíme o tom, že by na ministerstvu obrany probíhaly nějaké zásadní organizační změny, že by se na to připravovali.

Mám takový pocit, že mají velkou odvahu a vůli to (výdej dvou procent HDP na obranu – pozn. red.) naplnit, ale pochopitelně takto velký úkol, který před nimi a před námi jako Českou republikou stojí, není určitě jednoduchý.

Tím se dostáváme k té naší kontrolní činnosti. Kontrolujeme to, jak se jim daří plnit jejich plány a všechny strategické dokumenty, které schvalují jak na běžícím páse a do kterých se promítá stanovisko armády, stanovisko ministerstva, ale také se do toho promítá schopnost země takovou věc zrealizovat.

Myslím, že tady je zakopaný pes, že odtud by se mělo začít. Abychom si přesně řekli, čeho chceme dosáhnout. Realisticky odhadli, v jakém čase jsme schopni toho dosáhnout.

25:56

Kala: Ohromilo nás, že lidé vůbec nevědí, co dělat v krizi či ohrožení země. Stát ale investuje stamiliony

Číst článek

A pak si také uvědomit, že když budeme kupovat tanky, tak budeme potřebovat mít někde nějaké garáže, opravny, náhradní díly a také tankisty, kteří s tím pak budou schopni jezdit. Notabene ještě budou potřebovat munici a spoustu dalších věcí.

Takže to riziko, které v kontrolní činnosti hodnotíme, je to, že plány jsou velmi ambiciózní, a na to, aby se podařilo je splnit, tak ministerstvo potřebuje velké zakázky. Potřebují utratit hodně peněz za, a teď to říkám ve velkých uvozovkách, málo práce. Takže se soustředí na velké projekty a možná jim unikají některé detaily.

Takže se ministerstvo obrany podle vás soustředí na mnohamiliardové nákupy tanků a stíhaček a už málo řeší, kde budou zaparkované a kdo na nich bude sloužit?
To jsme dokonce zjistili v kontrole automobilní techniky armády, kde se uzavřely nějaké kontrakty, zrealizovaly se, ale návazné kroky už nenásledovaly.

Cena, která odpovídá trhu

Jak jste už naznačil, ministerstvu obrany mezi roky 2023 a 2024 vzrostl rozpočet o 40 miliard korun. Jaká jsou rizika takto velkého nárůstu během krátké doby?
Riziko bylo, že jsme neplnili náš závazek vůči NATO vydávat dvě procenta HDP na svou obranu. Takže je dobře, že jsme řekli, že ho plnit začneme. Z toho vyplývá, že musíme vynakládat velké prostředky naráz a ten nárůst je příliš vysoký.

Na druhou stranu vidíme, v jakém stavu máme naše státní finance, deficit je poměrně velký, byť se vláda snaží ho dostat pod tři procenta maastrichtských kritérií (podmínky, které musí členský stát EU splňovat, aby mohl přijmout euro jako svou měnu – pozn. red.), tak je zřejmé, že to je obrovský dluh, který generujeme, a mohli bychom říct, že nárůst peněz pro armádu se na tom samozřejmě podílí.

Chtěl bych zdůraznit, že v tom nejsme sami. To stejné je ve Francii, která má dluh, myslím, šest procent HDP, ale situace je vážná ve Velké Británii, kde je přes pět procent. Takže když se na to podíváte, tak celá Evropa nebo ty významné části Evropy mají velký problém.

Nové úkoly od NATO, vyjednávání o tancích a zrychlení náborů. Co čeká resort obrany v roce 2025?

Číst článek

Říkáme tomu fiskální disciplína, ale ona to není disciplína. Ono je to spíše o tom, že na všechny ty požadavky a závazky, které postupně vznikly, současná ekonomika nezvládá vydělat.

Nevolám po tom, abychom neplnili závazek vůči NATO, ale jedno z těch rizik je, abychom byli schopni takhle robustní nárůst ufinancovat.

Častá výtka opozičních poslanců směrem k ministerstvu obrany je, že neumí tak velký rozpočet utratit. Ministryně Černochová na to na sněmovním výboru reagovala, že rozpočet úřad čerpat umí, ale že je řada firem, které třeba nedodají, co slíbí, a proto se nějaké platby odkládají a pak v rozpočtu zůstanou neutracené peníze.
Kterákoliv firma, která by měla takhle razantně zvýšit svůj rozpočet nebo odbyt, by měla také problémy. Co já bych obraně v tuto chvíli vyčítal, je, aby prošla restrukturalizací, aby byla připravena tyto procesy řídit.

Pokud závazek dvou procent HDP myslíme vážně, a já doufám, že ano, tak takhle vysoké rozpočty už budou do budoucna neustále. Potom je potřeba postupovat profesionálně a být schopen zvládnout celý proces, nejenom akviziční, ale i ten následný.

To, že firmy nezvládají, to je pravda. Na druhou stranu, nejsou to jenom české firmy. Tady se bavíme o mezinárodním trhu a víme, že některé projekty typu radary a podobně jsou dodávané z vyspělých států a ty mají velké problémy, aby prošly všemi těmi zkouškami a samozřejmě pak se ta platba zdrží.

Nemám důvod je bránit nebo se k tomu vyjadřovat příliš s pochopením. Správně to má být tak, že ten projekt je celý dobře plánován, dobře smluvně zajištěn včetně vymáhání pokut za neplnění podmínek a potom by to mělo probíhat řádně a v časech, které jsou nasmlouvány.

Restrukturalizací myslíte třeba rozšířit na ministerstvu oddělení, které má na starost veřejné zakázky? 
V prvním kole bych nerozšiřoval, ale zefektivňoval. Takový příklad, kde jsme nebyli moc spokojení, byl pronájem starého sídla Nejvyššího kontrolního úřadu. Ministerstvo bylo připravené zaplatit možná až trojnásobný nájem proti tomu, co jsme platili my.

25:33

Analytik: Česká armáda potřebuje peníze i lidi. Přilákat nové se jí zatím nedaří

Číst článek

Přitom všechny naše smlouvy a všechna data jsou na internetu a na našich webových stránkách. Měli jsme je tady pak na několika jednání, kde jsme jim říkali, jak to je. Takže pak tu věc zastavili.

Ale ta schopnost, že se budu snažit pořídit to, co potřebuji, za cenu, která odpovídá trhu, tak to je podle mého názoru to gros. Vlastně nic jiného by teď ministerstvo nemělo dělat, než se tím zabývat.

A proč to tedy nejde?
To neumím odpovědět, ale znovu říkám, důkazem byl ten pronájem. Podobně ale ženijní vojsko (kontrola se týkala období 2018–2022 – pozn. red.). Tam měli rozpočet asi tři miliardy. Vyčerpali z něho devět procent a pontonové mosty, které pořídili, měly nosnost menší než tanky, které máme kupovat.

Takže si kupujeme (pontonové) mosty, přes které potom ty tanky neprojedou. To je zase ukázka toho, že v tom systému jsou fatální chyby. A nedovedu si vlastně představit, jak bychom tu válku případně vedli, když nejsme schopni tím tankem přejet přes nějaký vodní tok.

Jak se jako Nejvyšší kontrolní úřad díváte na to, kdy se pořizuje technika, jako třeba nová bojová vozidla pěchoty, ale servisní smlouva, která má třeba i vyšší hodnotu než ten nákup, se dojednává až poté?
To sledujeme dlouhodobě. Už pandury (obrněné transportéry – pozn. red.), které byly pořízené před dlouhou dobou, tak když pak nabouraly, opravovaly se dva roky a byly nefunkční.

Bez větších chyb, zhodnotili kontroloři financování českého předsednictví Evropské unie

Číst článek

Ministerstvo nemělo zajištěné náhradní díly, nemělo zajištěnou opravu a tak dál. Je to věc, kterou dlouhodobě kritizujeme. Pro nás akviziční proces nestojí sám o sobě.

Tvrdíme, že se má postupovat metodou posuzování životního cyklu, takže nejde jenom o to něco nakoupit, ale také to potom udržovat v provozu a mít kapacity, abychom tu techniku měli bojeschopnou.

Lidé z ministerstva, když vysvětlovali, proč neuzavřeli servisní smlouvu hned, tak říkali, že to nevadí, že bude hotová, než ten první stroj dorazí...
Podle mého názoru je to chyba. Když jednám s tím, kdo mi vozidlo dodá, v době, kdy něco chci teprve koupit, mám mnohem silnější pozici, abych věci dojednal. Takže za mě je to chyba. Takhle bych nikdy nepostupoval. A myslím si, že v tomto by se měla ta praxe změnit.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme