Moc dobře vím, co tomu sportu dávám, říká paralympijský lukostřelec Drahonínský
Paralympijské zlato z Pekingu a stříbro z Londýna má už ve své sbírce lukostřelec David Drahonínský. Není proto divu, že patří k těm sportovcům, kteří by o cenné kovy měli bojovat také letos. Přehlídku nejlepších handicapovaných sportovců přivítá, stejně jako olympijské hry, brazilské Rio.
„Já jenom doufám, že tam nebude moc velké vedro, protože ta moje termoregulace s mým postižením není úplně ideální. Ale i v tomhle směru plánuji vyzkoušet nějaké chladící oblečení, takže doufám, že do Ria odjedu ve zdravotní pohodě,“ přeje si David Drahonínský.
V šestnácti letech přišel unavený z tréninku taekwonda. Byl náměsíčný, spadl ze třetího patra a zlomil si poslední krční obratel. Zůstal na vozíku, ale ne bez sportu.
S handicapovaným lukostřelcem Davidem Drahonínským mluvil reportér ČRo Pavel Petr
Jeho hlavní disciplínou je lukostřelba, ve které mu loňské výsledky přinesly třetí místo v anketě Nejlepší handicapovaný sportovec Česka za rok 2015.
„Když si to všechno shrnu zpětně a uvědomím si, co jsem dokázal - že jsem vyhrál Světový pohár, jednou jsem v něm skončil třetí, vyhrál jsem mistrovství světa, dvakrát jsem překonal hodnotu vlastního světového rekordu, zdravíčko bylo v pořádku a všechno vyšlo, takže super předolympijská sezona,“ říká Drahonínský.
Tento český paralympionik si v minulosti vyzkoušel box, boču, pétanque nebo třeba basketbal a lehkou atletiku. Pro paralympiádu má ovšem jasno. Lukostřelbě teď dává maximum.
„Moc dobře vím, co tomu sportu dávám. Jak se připravuji, kolik mu věnuji času při trénincích na střelnici a posilovně, patří do toho i relaxace, masáže, ježdění na handbiku. Nechci říct, že mě ty výsledky nepřekvapily, ale když člověk jede na závody s tím, že je dobře připraven, nebo ví, že pro tu přípravu udělal maximum a že pro to udělal víc než soupeři, tak se mu ten závod absolvuje daleko lépe. To, že se mi ty závody podařily, není náhoda nebo štěstí,“ tvrdí handicapovaný lukostřelec.
S takovým fenoménem už závodit nemůžu, říká cyklista Ježek o soupeři ze Slovenska
Číst článek
Za jeho výsledky je tvrdá práce. Nejen na tréninku, ale i podpora od rodiny, trenéra, svazu a pochopitelně také sponzorů.
„Svět šel strašně dopředu k profesionalizaci, takže už to není jenom cyklistika, ale jsou to i ostatní odvětví toho para-sportu. V České republice bohužel podmínky pro sportovce nejsou úplně ideální, takže ten sportovec musí něco dokázat, aby se k těm podmínkám dopracoval,“ vysvětluje Drahonínský.
Až do zářijového startu na paralympiádě má nabitý program. V dubnu ho čeká evropský šampionát ve Francii.
„Pro mě to budou super závody s mezinárodní účastí a s nervy v klidu, protože místo pro Rio mám, takže věřím, že tam potvrdím aktuální formu. Ukáže se také, jestli byla moje příprava dobrá.“
Červen je pak vyhrazen Světovému poháru v České republice. Pro ostatní závodníky to bude poslední možnost, jak si zajistit letenku do Ria.
„Organizátoři plánují finále na náměstí v Novém Městě nad Metují, tak doufám, že tam přijde hodně diváků a že tam bude krásná atmosféra jako při Světových pohárech,“ dodává David Drahonínský.
