Spojení sportu s vědou může být pro bobisty klíčové, Češi ale zaostávají
Nejlepší světoví bobisté a sáňkaři využívají stále více vědecké pomoci a v olympijské sezoně to platí dvojnásob. Stejnou cestou se snaží vydat i čeští reprezentanti, i když jde v tuzemských podmínkách spíš o nahodilou spolupráci.
„Je to vyloženě na osobních kontaktech, Honza Vrba se do toho pustil s Technickou univerzitou v Ostravě. Spolupracoval na vývoji nožů i na vývoji upraveného rámu do bobu,“ popisuje místopředseda svazu bobistů Martin Bohman situaci kolem propojení vědy a sportu v Česku.
Podle jeho slov jde o ojedinělou spolupráci na bázi dobrovolnosti, protože bobisté nemůžou nabídnout odpovídající peníze. A nejlepšímu českému pilotovi Janu Vrbovi se tak může nechat zdát o podmínkách, které mají jeho konkurenti.
„Angličané navázali při výrobě bobů intenzivní spolupráci s MacLarenem, Italové už tradičně spolupracují s Ferrari. Němci a Američani zase s firmou BMV. A my se zkrátka ke spolupráci s tak velkým konceptem, který by nám pomohl, absolutně nemůžeme dostat,“ pokračuje Martin Bohman, který poukazuje i na švýcarský tým, který dokonce vytvořil na jedné z tamních univerzit přesnou kopii olympijské dráhy v Soči, aby co nejlépe otestovali materiál.
V podobné situaci jako čeští bobisté jsou sáňkaři.
„My dneska neumíme říct, jestli je ta kapotáž z hlediska odporu to nejsprávnější,“ říká předseda Českomoravské sáňkařské asociace Drahoslav Hušek.
V následujících letech by ale mělo přijít zlepšení, protože letos proběhly po skoro 40 letech první testy, které by měly posunout české saně o kus dál.
„Jde se vlastní cestou, co se týká vývoje materiálu. Pro příští rok chceme otevřít program ve výzkumném ústavu v Plzni na materiál,“ dodává zhruba měsíc a půl před ZOH v Soči Drahoslav Hušek.
