Ze dveří sloupli Kulhavého i Špotákovou. Čeští paralympionici se zabydlují v Riu
Brazilské Rio de Janeiro se pomalu chystá na další sportovní svátek - 7. září začíná paralympiáda i s 39 českými sportovci na startu v osmi různých sportovních disciplínách. Češi už se zabydleli ve vesnici a těší je, že obývají stejné prostory jako česká reprezentace na nedávno skončených olympijských hrách.
„Na dveřích jsme měli ještě jmenovky po našich významných a úspěšných sportovcích. Věřím, že přestože jsme museli jména sloupnout, nesou si pokoje atmosféru a naši sportovci navážou na úspěchy,“ věří přímo v paralympijské vesnici vedoucí Roman Suda.
Ze dveří musela dolů i jména olympijských medailistů. „Říká se to těžce, ale museli jsme sloupnout Jaroslava Kulhavého i Báru Špotákovou, přiznává šéf českých paralympioniků.
Těsně po nastěhování do olympijské vesnice navštívil české sportovce reportér Pavel Petr
Po problémech s letadlem česká výprava nakrátko uvízla na Kapverdských ostrovech. Ve vesnici už ji žádné větší komplikace nečekaly. Vadí jen občas nedostatečné sociální zařízení.
„Není tam sedátko ani nic jiného. Vlastně je to sprchový kout bez ničeho, to může někomu dělat problém. Jinak je ubytování dostačující. Máme klimatizaci a máme kde spát. To je hlavní,“ chválí jediná česká reprezentantka v jezdectví Anastasja Vištálová.
„Docela mě to překvapilo, protože se všude dostanu. Chodby jsou široké, takže se dá projet i vozíkem. Mají to docela dobře vymyšlené,“ chválí jezdkyně.
V Riu na nás počkají, smějí se paralympionici. Z Kapverd mají do Ria pokračovat v pátek
Číst článek
Čekání na výtah bývá někdy delší, než by si sportovci přáli, jinak si ale hendikepovaní sportovci užívají ty samé prostory, které obývali jejich zdraví kolegové ještě před několika týdny.
„Olympionici nám tu nechali skvělé matrace, spí se na nich skvěle. Já přímo z okna koukám na bazén,“ pochlubila se atletka Eva Kacanu. „Nějaké nedostatky jsou. Koupelny nejsou úplně ideální, ale věřím, že se to vychytá,“ dodává paralympijská vítězka z Pekingu, kde ovládla soutěž koulařek.
S pohybem ve vesnici a nakonec ani na pokoji problém nemá. Dostane se tam, kam potřebuje. „To, co jsem viděla, je bezbariérové. I šířka dveří do pokojů je uzpůsobená,“ chválí vozíčkářka.
