Berdych je s úvodem sezóny spokojený, Kvitová cítí rezervy
Petr Kvitová a Tomáš Berdych zatím na Hopmanově poháru v australském Perthu pouze vyhrávají. Po vítězství nad Bulharskem 2:1 porazili Spojené státy 3:0 a jsou blízko od postupu do finále. Českým tenistům se tentokrát po úspěšných dvouhrách podařilo zvládnout i závěrečnou čtyřhru za rozhodnutého stavu. Pro Tomáše Berdycha to byl vůbec první vyhraný mix v historii zdejšího turnaje.
Tomáši, vy jste říkal, že si schováte ten úspěch v mixu na hodně důležité zápasy nebo na ty důležitější. Ale nebude to vadit, když už to přišlo…
Ne, já zase měním strategii. Počasí na horách se mění každým okamžikem, takže to opět změníme. První výhra je tam, a o to je to lepší. Už jsme to zase trošku natrénovali. To hlavní se pořád nemění, taktika je stále stejná – vyhrát dva singly.
Je to ale těžké pak v deblu trávit na kurtu ještě čas, kdy víte, že je rozhodnuto a nechcete, aby se to utkání třeba nějakým způsobem natahovalo, potřebujete to ukončit, možná rychle? A teď se najednou kousnou, nejde to…
Je to určitě takové zvláštní utkání. Člověk na to není absolutně ze sezóny zvyklý. Určitě bych přivítal, kdyby člověk po tom zápase už mohl jít, mohl odpočívat. Ale určitě si na to nebudu nějak stěžovat.
Petro, cítíte se mnohem komfortněji, než když jste sem třeba přijela? Máte za sebou dvě výhry bez ztráty setu.
Tak komfortněji… Už jsem hrála nějaké zápasy v Prostějově a myslím, že co se týče toho, jak jsem hrála, tak tam to bylo pořád lepší. Tady to sice vypadá dobře podle skóre, ale necítila jsem se úplně nejlépe. A věřím, že v pátek se budu cítit dobře, konečně, a ukážu tenis. Ale jsem ráda, že i když se třeba necítím úplně nejlépe, tak vyhraji. Když to někomu jde a vyhraje, tak to umí každý. O tomhle to asi je, jsem ráda, že i tak jsem to zvládla.
Tomáši, jak moc je to povzbuzující? Mardy Fish, hráč světové desítky, který měl skvělou loňskou sezónu, ve Wimbledonu vás porazil…
Je to příjemné s ním vyhrát, každý takový zápas se počítá. Bylo to opravdu solidní utkání. Přesně tak, měl jsem mu co vracet, hlavně z toho Wimbledonu. Každý zápas s hráčem z první desítky se cení. Dva zápasy na začátek roku, oba dva poměrně těžké a dobře zvládnuté. Takže já jsem zatím se začátkem spokojený.
Je třeba pro vás teď lepší hrát na úvod s takovými soupeři jako je Mardy Fish, nebo s někým na rozehrání, kdo by byl žebříčkově slabší?
Určitě je lepší hrát s hráči co nejvýše postavenými na žebříčku, s co nejlepší kvalitou. Protože když pak člověk narazí na tu úplnou špičku – Nadal, Djoković, Federer – tak pak je to opravdu znát. A než se mi zase podařilo prokousat nahoru, tak mi vždycky scházely tyto zápasy. Protože člověk, než se k nim dostal, tak s nimi neměl vůbec nahráno a bylo to těžké je porazit. Až se mi pak jeden zápas povedl a bylo jich víc, víc se k nim dostával, tak i úroveň mojí hry šla nahoru. Takže já jsem jenom rád, člověk se tím může daleko víc zlepšovat, než kdyby hrál se ‘snadnějšími‘ soupeři.
Tomáši, bylo by vám líto za této situace, kdyby jste přišli o finále? Protože to máte rozehráno fantasticky!
Líto by to určitě bylo, každého neúspěchu je líto. Ať přijedu kamkoli, tak vždycky mám chuť dojít co nejdál. A v tomhle případě by bylo hezké zahrát si finále. Jak jsme si řekli na začátku, ta cena je hezká! Takže nějak jdeme ty kroky jeden za druhým, abychom k tomu došli. Zatím máme nakročeno dobře, tak snad nezabloudíme a dojdeme k tomu finále. Ale musíme jít krok za krokem a ten další je porazit Dány. To je celé.
