Tenista Rosol si vysloužil uznání a obdiv
Dva senzační výsledky přineslo druhé kolo French Open. Vypadla Belgičanka Kim Clijstersová a naopak postoupil Lukáš Rosol. Kvalifikant, který vyřadil osmého hráče světa Rakušana Melzera.
„25 SMS už mi přišlo, budu muset dnes odepisovat, ale nevadí, rád odepíšu,“ říkal při pohledu na svůj mobilní telefon šťastný Lukáš Rosol. Jen pár minut poté, co v pěti setech porazil jednoho z mála tenistů, kteří v minulé sezoně dokázali zdolat Španěla Nadala.
Ještě byl upocený a zaprášený od antuky, do které po vítězném duelu maloval srdce. Přesně to prý totiž v zápase s Rakušanem Melzerem ukázal.
„Dá se hrát do posledního míče. Prohrával jsem ve čtvrtém setu už 1:4, už to vypadalo špatně, ale věřil jsem, že se to dá ještě zvrátit,“ říká český tenista.
Právě způsob jakým Lukáš Rosol duel obrátil zasluhuje obdiv a uznání, k vítězství se totiž nepropracoval tak, že by jen vracel míčky na druhou stranu, a čekal jen na chybu soupeře. Naopak i v momentě, kdy odvracel mečboly, hrál na hranici rizika.
„To je prostě můj styl hry, já si prostě jdu pro to. Nechci čekat na soupeřovi chyby. Chci ho zatlačit, abych si ten bod udělal sám,“ prozrazuje svou filosofii Rosol.
Což jsou vlastnosti, které se mohou hodit. A nejen Lukáši Rosolovi, ale také daviscupového týmu, do kterého se svými posledními výkony český tenista přihlásil.
Chela je hratelný
„Není to jako, že bych chtěl někoho následovat, ale chtěl jsem se tam dostat sám.“
Teď je ale pětadvacetiletý tenista v Paříži, kde se bude snažit posunout svůj životní úspěch o další kolo dál.
Argentinští reportéři vedle kabiny Českého rozhlasu zajásali, když zjistili, že bude soupeřem jejich krajana Chely jakýsi Rosol, a nikoli Melzer, jak původně předpokládali. Ale neznámý kvalifikant si také nestěžuje.
„To je pro mě hratelný soupeř. Není to žádný Ferrer, nebo někdo s kým bych se strašně nadřel. S Chelou se dá úplně v pohodě hrát,“ těší se na svůj boj o postup do osmifinále Lukáš Rosol.
