Hřib je lékař bez dredů, který chce stavět nové byty. Nesvědčila by mu spíš opoziční lavice?

Praha 5. září 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Lídři vycházejí podle pořadí, které nám určil los.

„Ivan Hřib“

Co to je hřibidi? 
Petr Just: To se přiznám, že nevím. 

Marcela Konrádová: Já to vím, díky tomu znám i skibidi. A jsem si jistá, že kdybych neznala hřibidi, tak neznám ani skibidi. A vlastně mě to pořád trochu děsí, že oba výrazy znám. 

A co to tedy je? 
Marcela: Je to začátek výraznější online komunikační kampaně Zdeňka Hřiba, kterým se chtěl – aspoň doufám, že to bylo kvůli tomu – přiblížit mladým voličům. Je to napodobení videa hlavy v toaletě…

LÍDŘI

Speciální série o volebních lídrech kandidujících v roce 2025. Sedm různých příběhů uchazečů o premiérské křeslo, jejichž strany a hnutí mají největší šanci se do Sněmovny dostat. Hosty jsou expertka na politický marketing Marcela Konrádová (FSV UK) a politolog Petr Just (Metropolitní univerzita Praha). Pořadí epizod určil los. Všechny epizody zde.

Je to takový trend, ne? 
Marcela: Ano, skibidi byl trend. Hřibidi se v naší české politice naštěstí trendem nestal. Ale opravdu to bylo video, kdy se hlava Zdeňka Hřiba objevila v toaletě. 

A tím chtěl apelovat na mladé, že existuje…? 
Marcela: Přesně tak. Bylo to na jaře 2025 a musím říct, že mě to trochu vyděsilo. Říkala jsem si, jestli takhle budou teď Piráti komunikovat, skrze svého předsedu? Naštěstí se potom komunikace celkově trochu usadila. Ať už Zdeněk Hřib nebo celá strana už s politainmentem umně pracují. Velmi dobře tak cílí na své voličské skupiny.

Petr přikyvuje, takže souhlasí…? 
Petr: S tím, že má kampaň nyní velkou dynamiku a poměrně i slušně zacílenou, rozhodně souhlasím. Kampaní se trochu vrací – pokud to tak nazvu, nikoli pejorativně – do pubertálních let České pirátské strany. Narážím na jejich první výraznější úspěch v celostátní politice, který přišel s volbami 2017. Zaujali mě odvahou, ale tehdy si to mohli dovolit. Byli mimoparlamentní opozice, což jim rozevíralo možnosti, co použít a jak použít. Tehdy vytáhli i některé poměrně kontroverzní věci typu autobus nalakovaný tak, aby připomínal vězeňský autobus, a na něm byly portréty politiků z různých politických stran i s nějakým grafickým znázorním.

To bylo kritizované…
Petr: Proto říkám, že to byla pubertální fáze. A mohli si to dovolit. I generačně byli vnímáni tak, že jsou jinde než ostatní politické strany. Přicházeli mimo systém, díky čemuž nemuseli ctít politickou korektnost. Naopak do toho šli velmi nekorektně. Teď se k tomu částečně vrací, jenomže už nemají výhodu mimoparlamentní strany a nemají naplno výhodu opozice, protože tři čtvrtiny funkčního období byli ve vládě. Ale teď, na poslední chvíli, se snaží přetavit do podoby, že jsou opoziční strana. A zase tam trochu vidíme jakousi pubertální odvahu. Teď se stylizují do podoby uklízečů a uklízeček, kteří přicházejí vyčistit Augiášův chlév. Jsou tak oblečení, mají kbelíky, dělají trochu teatrální tiskové konference a podobně. To na voliče, které se snažili podchytit právě v roce 2017 a kteří mezitím odešli, funguje. 

Marcela kýve…? 
Marcela: Musím říct, že tuto sérii o lídrech začínáme z mého pohledu úplně nejzajímavějším lídrem. Minimálně z těch, o kterých se budeme v seriálu bavit. 

To určil los. A spousta lidí by s tebou nesouhlasila. 
Marcela: Určitě. Nicméně dotáhnu to, o čem začal mluvit Petr. Máme tady předsedu Zdeňka Hřiba, který ale neobhajuje parlamentní post. Je novým předsedou a novou tváří. Zároveň je to člověk, který chce do celostátní politiky teprve vstoupit. Teď trochu odbíhám od Zdeňka Hřiba jako lídra, ale zároveň mu sekunduje Ivan Bartoš, což je úplně specifická situace. Čili ex-předseda strany, který po všech problémech, který museli Piráti řešit, z politiky neodešel. Vlastně se z nich v kampani stal docela zajímavý tandem.

Připomeňme, že to bylo hlavně kvůli digitalizaci stavebního řízení, kterou mu nemohla odpustit koalice Spolu. Tvrdila, že to celé zpackal.
Marcela: Ano. A teď si odpovězme sami, jestli byli Piráti z vlády vyhozeni, nebo sami odešli. Měli rok na to, aby se dostali do pozice, kterou ztělesňuje Zdeněk Hřib jako jejich volební lídra a předseda. A podle mého názoru to zatím dělají velmi dobře. Je to vidět i na rostoucím trendu preferencí.

Petr: To, co nakousla Marcela, je zajímavý fenomén. Tady došlo k netypické – na české poměry – symbióze mezi bývalým a současným předsedou. Není tam hořkost, kterou jsme viděli třeba u velkých stran. 

Pro řadu lidí to může znamenat to, že nezměnili kurz, protože tu nebyla otočka o 180 stupňů. Hřib sice nemá dredy, ale to je asi jediné…?
Marcela: Možná je bude mít, pokud se naplní jeho velké naděje, že Piráti ve volbách získají 13 procent hlasů. Vsadili se s Ivanem Bartošem, že on si dredy ostříhá a Ivan Hřib si je... Pardon, Zdeněk Hřib si je naplete.

To jsi hezky spojila, kouzlo nechtěného.
Dredy tedy možná stále budou, uvidíme. Nicméně to, co se mu opravdu povedlo, je tu stranu sjednotit. A zase – kdyby se nás na to někdo ptal před rokem, kdy odcházely výrazné osobnosti Pirátů k jiným politickým stranám…

Pirátům nikdo nevěřil. 
Marcela: Přesně tak. Možná bychom to komentovali úplně jinak. Strana ale působí jednotně. Není v ní někdo, kdo by vedl svoji vlastní kampaň, nebo se distancoval od trochu svéráznějšího způsobu vedení kampaně. 

Petr: Ale jde o to vyvažovat. Samozřejmě nikdy nemůžete udělat kampaň pro všechny. Byť si to někteří lídři, o kterých ještě budeme mluvit, myslí, že můžou udělat kampaň pro všechny. Ale nemůžete, to je nemožné. Vždycky nějakým krokem, ať už obsahovým, nebo tím formálním, si některou část nakloníte a některou část naštvete. To je naprosto přirozené.

Lékař, kterému vytýkají zácpy

Zdeněk Hřib se jako politik samozřejmě nenarodil. Pochází ze Slavičína. Pro ty, kdo třeba neví, kde Slavičín je – odtud je to stejně daleko do Trenčína, jako do Zlína. Dělal politiku už tam?
Petr: Z dostupných informací se zdá, že ne. K tomu místu spojený svým narozením, dětstvím, samozřejmě tu má rodinné kořeny, kamarády… Ale nezdá se, že by tam dělal politiku. Alespoň to nevyplývá z údajů, které jsou veřejně známy. Pokud Slavičín nyní zviditelňuje, pak si myslím, že je to snaha vykreslit sebe sama jako člověka, který se nejprve vypracoval do vysoké pražské politiky, a teď má ambici postoupit o další stupínek výš. Takže i proto třeba využívá Slavičína.

Což mu lidé vyčítají, že pochází ze Slavičína a pak vede hlavní město.
Petr: Vyčítají, ale zase, můžu zopakovat podobný argument, který padl před chvílí – nikdy se nezavděčíte všem.

Věděli jste, že je vystudovaný lékař?
Marcela: Ano, už když se ucházel o post pražského primátora.

Specialista na nemoci z ozáření. To jsem netušil.
Marcela: Myslím, že s tím v politickém brandu vůbec nepracuje. A musím říct, že ani svůj původ – minimálně teď – v kampani nijak výrazně nezdůrazňuje.

Nehlásí se ani ke Slavičínu, ani k 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy…?
Marcela: Neříkám, že se k tomu nehlásí, ale není to komunikační linka, kterou chce zapůsobit na voliče. Mám pocit, že je zafixovaný jako Pražák.

Je pozoruhodné, že se bavíme o Slavičínu a jak se k němu hlásí nebo ne. Na kandidátce má totiž „hrdý obyvatel sídliště Jižní Město“. Pražské tedy, takže je tam skutečně apel na pražské voliče. Ostatně hlavní město je pro Piráty mnohem větší trh než Slavičín, bez pochyby…? 
Petr: Určitě a kandiduje jako lídr v Praze. Kdyby, byť jako Pražák, kandidoval jako lídr ve Zlínském kraji – technicky to lze – tak jsem si stoprocentně jistý, že tam má něco úplně jiného.

Ještě k odbornosti Zdeňka Hřiba – do jisté míry stojí za e-receptem, byl ve správní radě VZP… Skutečně se neprofiluje jako odborník na zdravotnictví. Proč nevyužívá to, co má vystudované? Má i titul MUDr.
Marcela: Těžko říct. Myslím, že jeden z důvodů je ten, že to téma prostě nevlastní, není to autentické. 

Není to chyba?
Marcela: Chyba může být leccos. Tady jde ale o to, že pokud se řekne jméno Zdeněk Hřib, tak si s ním voliči, ať už aktuální nebo potenciální, spojí…

Metro D, pražský magistrát…
Marcela: Pražská doprava…

Dobře, ale jak se může lékař věnovat dopravě a rozumět jí? 
Marcela: A jak může traktorista řídit ministerstvo sociálních věcí? Řekněme si na rovinu, že každý z nás má na něco talent a může se vypracovat. A to, že někde začínáme, neznamená, že nemůžeme skončit někde úplně jinde. Zdeněk Hřib je spojován s těmito tématy a je považován za pirátského odborníka na dopravu. Neříkám, že tím pádem musí nutně skončit jako ministr dopravy, ještě ke všemu jako dobrý ministr dopravy. 

V současnosti je náměstkem pražského primátora pro dopravu. 
Marcela: Přesně tak. Omlouvám se všem ostatním posluchačům, které pražská politika vůbec nezajímá, ale v Praze najdete lidi, kteří budou říkat, že začal se stavbou metra D, přinesl rekordní rozvoj parkovacích míst P+R, rekordní počty tramvajových linek… A najdete skupinu lidí, kteří vyzdvihnou kolony, zácpy, cyklopruhy a tak dále.

Rozbořená Praha, nedá se jí projet, zase ti Piráti…
Marcela: Proti motoristům, s malým M.

Petr: A přesně to možná ukazuje, proč je téma dopravy tím, které uchopil. Je to téma, ve kterém – kdybychom aplikovali ekonomickou terminologii – existuje nabídka a poptávka v rámci politického trhu. Tím nechci bagatelizovat otázku zdravotnictví, ale když se podíváme z pražského pohledu na zdravotnickou infrastrukturu a proti tomu postavíme infrastrukturu dopravní, tak která je více problematická? Ta dopravní. Zdravotní sice není dokonalá, ale má mnohem méně problémů. Je tady třeba mnohem hustší síť zdravotnických zařízení, dostupnost zdravotnické péče a mnohé jsou navíc v gesci jiných institucí. Máme tady velké fakultní nemocnice a podobně. Takže pokud se chcete profilovat v tématu, které reprezentuje určitou nabídku a poptávku politických témat, tak doprava vám to umožňuje mnohem víc než zdravotnictví, kde to často ani do gesce místní samosprávy nepatří. 

Naťukli jsme, že Zdeněk Hřib taky vedl Prahu. Jaký byl primátor? Pokud si vzpomínám, tak ODS ho tehdy třeba vyzývala k rezignaci kvůli kauze Dozimetr. Tvrdili, že o tom věděl, ale neučinil řádné kroky…?
Marcela: A to jste věděli, že v roce 2022 byl zařazen mezi pět top primátorů v Evropě? 

V době, kdy čelil výzvám ODS, aby rezignoval kvůli Dozimetru?
Marcela: Ano. Byl tam zařazen webem Mayors of Europe – čili něco jako evropští starostové – právě za jeho počiny v dopravě. Tehdy se řešilo, kdo web vlastně platí, jak to bylo vybíráno a tak dál. (O jeho odvolání v červnu 2022 se neúspěšně hlasovalo i na zastupitelstvu, návrh podal Patrik Nacher (ANO), kandidující ve sněmovních volbách 2025 –pozn. red.)

Ale zpět ke kauzám, tak Piráti i sám Zdeněk Hřib tvrdí, že jsou jedinou stranou, která za sebou nemá žádnou korupční kauzu. Co ten dozimetr teda?
Petr: To jsme přesně v situaci, kdy je podíl jednotlivých aktérů na kauzách předmětem diskuze, nakolik byli, nebo nebyli přímo přítomni, nakolik o tom věděli. Myslím, že i řada představitelů STAN, které kauza Dozimetr postihla nejvíc, říkají, že o tom nevěděli nebo že to byly jenom nepřímé náznaky. 

Za pár týdnů má začít soud, takže to může ještě rezonovat. 
Petr: Je otázka, nakolik se v této kauze objeví jména pirátských představitelů lokální samosprávy. Kauzy mají často vliv na preference. Kauza může být dlouhodobě stavěna a spojovaná s dotyčným subjektem a paradoxně může být velká, ale po nějaké době přestane lidi zajímat. A pak můžete mít spoustu na první pohled malých kauziček, které ale v případě, že jsou pořád omílány nebo se dotknou voličské základny, tak mohou mít mnohem fatálnější dopad na preference strany. 

Co členství Zdeňka Hřiba v představenstvu Pražské energetiky? Měl za to dostávat peníze navíc. Říkal, že to byla chyba účtárny… Věcí, které můžou nabourávat nejenom Hřibův PR obraz, ale i jeho důvěryhodnost v očích voličů a voliček Pirátů, bylo v minulosti víc.
Marcela: Myslím, že jsi zase nakousl téma, které vůbec není mainstreamové. Podle mě se o něm málo ví, minimálně mimo Prahu. A je to téma, které se možná objeví v horké fázi kampaně, kdy bude stoupat negativita. V krizové komunikaci – politické i jakékoliv jiné – platí pravidlo, že pokud je dotyčný vnímán jako dobrý politik, bez korupčních kauz, tak se to… Nechci říct, že zamete pod koberec, ale nevyvolá to takové pozdvižení. Kdybychom všechny tyhle minikauzy, jak to nazval Petr, řešili u někoho, kdo je problémovým politikem spjatým s něčím větším…

Petr Fiala (ODS) a kampelička, Andrej Babiš (ANO) a Čapí hnízdo.
Marcela: Je to těžké, protože každý ze jmenovaných pánů je úplně jiný v tom politickém marketingu. Tam jde i o to, že voliči Petra Fialy odpouští jinak, než voliči Andreje Babiše. Prostě je to velmi těžké. 

A voliči Pirátů odpouští?
Marcela: Myslím, že to pro ně není téma. Piráti se sjednotili, mají radost, že se nalodili zpátky na jednu loď a že dokáží přitáhnout nové voliče. Nějakým způsobem se snad vypořádali se starosty, minimálně teď na Štvanici, kdy na místo, kde před pár dny stál Vít Rakušan se svým týmem, postavili toitoiky. Myslím, že pokud to nevyzdvihne jiná politická strana a neudělá z toho velké téma srovnávací kampaně, tak pro mainstreamové voliče je to úplně bezpředmětná kauza. 

Byty postavíme. Ale jak?

Doprava ale není tím nejhlavnějším tématem Zdenka Hřiba. Přijde mi, že nejvíc tlačí na bydlení – chce postavit 200 tisíc nových bytů, má na to plán, on a Piráti. Jak to chce zařídit? 
Petr: To je dobrá otázka, ale tu budeme klást všem politikům ze všech politických stran, téměř u všech slibů. Je tady to okřídlené heslo, že slibem nezarmoutíš a myslím si, že ani tímto slibem nezarmoutí. Zejména skupinu, na kterou cílí. Už tady zaznělo několikrát, že cílí na mladé. Otázka bydlení je ne výlučně, ale primárně otázkou, která se samozřejmě týká mladé generace. Pořízení si vlastního bytu je dneska téměř nad možnosti lidí, kteří mají třeba i nadprůměrné platy. Není tedy překvapivé, že s přichází tématem… Nechci říct úplně státních bytů, ale stavění bytů, které by třeba nebyly součástí tržních mechanismů, které vyšponují jejich cenu do závratných výšek. 

To má být nějaké státní bytové družstvo? 
Petr: To se pravděpodobně dozvíme v průběhu kampaně. Nebo možná až poté, pokud v kampani uspějí a začnou předkládat konkrétní legislativní návrhy, nebo i přímo vládní politiku, pokud budou součástí vlády. V tuto chvíli je to ale téma, které v jejich skupině určitě zarezonuje. Mnozí ale zase vzpomenou na různé dřívější pirátské výstřelky, které souvisely s jejich výroky o tom, jak třeba řešit otázku bydlení – ať už jde o nadměrné zdaňování prázdných bytů a podobně, které vždycky hájili tím, že to byl individuální výstřelek některého z jejich členů. Strana jako celek se k tomu příliš nehlásila, protože věděli, že to může mít negativní dopad na jejich obraz. Ale řada lidí to s touto stranou samozřejmě spojuje. 

Marcela: Mně přijde zajímavé, že je to pro Piráty a Zdeňka Hřiba jedno ze stěžejních volebních témat. Přitom už jako primátor v roce 2022 sliboval, že bydlení vyřeší a že bude pro Pražany dostupné. 

Jednou za pět let se ten slib musí zopakovat. 
Marcela: Potom tady máme vedle něj Ivana Bartoše, který byl ministrem pro místní rozvoj. To znamená dva politické pokusy na vysoce postavených pozicích, které s bydlením nic moc neudělaly. A přesto jim to téma věříme. Řekla bych, že ačkoliv ho v programu má každá politická strana, protože to prostě problém je, tak ho Piráti vlastní. Částečně to je cílovou skupinou a částečně dobrou komunikací… 

Myslím, že Andrej Babiš ho taky docela často zmiňuje. 
Marcela: Je zajímavé, že když už se bavíme o těchto kauzách, tak neřešené bydlení a jeho dostupnost Pirátům vůbec nepřisuzujeme. 

Další věta, kterou vytrhnu – Zdeněk Hřib v rámci kampaně tvrdí, že hájí zájmy 90 procent rodin. Chápu správně, že těch 10 zbývajících nehájí? 
Marcela: Podle mého názoru to souvisí se sloganem „Jsme si blíž, než si myslíte“. 

Jak? 
Marcela: Mám pocit – a může mě jakýkoliv pirátský poslanec nebo ten, kdo slogan vymyslel, opravit – že Hřib chce tou blízkostí vyjádřit, že se jejich program týká 90 procent nás všech. Je jedno, jestli stojíte vpravo, nebo vlevo, jestli jste liberál, nebo konzervativec. Je to problém, který řešíme, ať je nám 25 nebo 45 a který se nás týká, ať bydlíme v Praze, v Brně nebo v jakémkoliv menším městě. Chtějí se zaměřit na témata, jejichž řešení pomůže opravdu většinové společnosti. Je to takový apel – nechci zabíhat do témat jako je polarizace společnosti – že se snaží sjednocovat a hledat mosty středové politiky. 

Je pravda, že politoložka Petra Vodová z Univerzity Hradec Králové, se kterou jsem nedávno mluvil, říkala, že Piráti se posunuli do středoprava. Takže rozšiřují ramena napříč spektrem?
Marcela: Tak to bylo i s tím, co Zdeněk Hřib sliboval Pirátstvu, když kandidoval na předsedu, že je posune zpátky do středu. Takže za mě je to snaha nestavit se na jeden nebo druhý tábor – pravice, levice, konzervativci, liberálové. Chce poukázat na to, že tématy, která chtějí řešit – jsou to i rozumné ceny a boj s korupcí, což nevím, jak moc může u nás fungovat, protože se to pořád dokola opakuje – chtějí poukázat na to, že když jim dáte hlas, tak to pomůže i jiným lidem. 

A těch 10 procent? 
Petr: Možná by 100 procent nebylo uvěřitelné. Už jsme tady několikrát naznačili, že připravit program pro úplně všechny a předpokládat, že z něj budou úplně všichni odvázaní a úplně všem pomůže, je nerealistické. Možná to tedy byl takový baťovský příslib.

Na koho teď aspiruje Zdeněk Hřib? Jakou roli chce zastávat? Vidí se jako lídr opozice? Chce být ministrem dopravy, ministrem zdravotnictví, premiérem?
Marcela: Osobně si myslím, že mu opoziční role sedí. Cítí se v ní dobře, ale to neznamená, že on ani Piráti nechtějí být součástí vlády.

Volte nás, budeme v opozici. To asi není úplně slogan…?
Marcela: Na rozdíl od zmíněných starostů a Víta Rakušana mají podle mě v těchto volbách docela rozumné vyhlídky a ambice. Chtějí být třetí nejsilnější parlamentní stranou, tedy překonat SPD a STAN. Neříkám, že se jim to podaří, nebo nepodaří, to uvidíme v říjnu. Myslím, že by chtěli být ve vládě, ale pokud se jim to nepodaří, tak budou spokojení.

Petr: Já bych to viděl podobně a dokonce si myslím, že by pro ně opoziční role v tuto chvíli nebyla úplně nežádaná. Když se podíváme, kde jsou, jak a čím se vypracovali i předtím… Pro regeneraci té strany by možná jedno čtyřleté funkční období v opozici mohlo znamenat mnohem víc, než jakékoliv vnitřní debaty o tom, jestli jít tímhle, nebo jiným směrem a podobně. 

Je taky otázka, jestli se stane lídrem opozice, protože se o něj může poprat třeba s Andrejem Babišem, nebo Petrem Fialou, anebo ani s jedním.
Petr: To je to, co on chce, což ale neznamená, že toho dosáhne. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: instagramový účet mlade.piratstvo, youtubový kanál Piráti.