Jak vybrat správné vybavení na skitouring? Je to alchymie
Lyžařské túry po zasněžených horách nabývají v poslední době extrémně na oblibě. Mnoho sportovních vyznavačů, kteří by se chtěli do tzv. skitouringu pustit, ale vlastně neví, jak a ani co k tomu budou potřebovat. Vybavení pro skitouring je přitom dnes jednou z nejsofistikovanějších oblastí sportovní výroby na světě. Vybrat na míru to nejlepší, tak mnohdy zabere hodně času.
„Zajímal jsem se o rozdíly v botách, jestli jsou jiné, když preferujete sjezd, nebo dáváte přednost chození nahoru,“ probírá se na úpatí Dachsteinu skitouringovým vybavením velkým lyžařský zapálenec Jan Klouček.
Ono vybrat správnou botu na skitouringovou túru je totiž doslova uměním. Karbonové materiály jsou dnes samozřejmostí. Závodní pár skirunningových bot je dokonce svým půl kilem lehčí než drtivá většina bot na běžecké lyžování.
Vybavení pro skitouring a skialpinismus se vydal shánět reportér Michal Jurman
Největší výhodou oproti tradiční sjezdové výbavě ale je, že boty na horské túry můžete v kotníku ohnout až do úhlů 60 stupňů. V návaznosti na to, že při skitouringu či skialpinismu nejen sjíždíte z kopců, ale také do nich šplháte, funguje také speciální lyžařské vázání.
„Do kopce je důležité zaaretovat špičku, protože jsou při stoupání velké tlaky. Když jdu na sjezd, zase to otočím,“ předvádí Michal Bulička relativně jednoduchou dvojitou funkci bot a vázání.
Výroba skitouringového vybavení je přitom dnes jednou velkou alchymistickou laboratoří, za kterou se také musí zaplatit. Nejlevnější set bot, lyží a stoupacích pásů tak sežene až kolem částky 30 000 korun.
Úžasně mě nabíjí, skitouring je životní styl, říká jeho propagátor Branislav Adamec
Číst článek
„Je to 3D výrobek. Používají se sendvičové technologie s karbonem. Dobrá lyže na touring váží 1200-1300 gramů. Ve volném terénu je důležité, aby se lyže nezabořila a nezakousla, naopak by měla na sněhu plavat, proto jsou lyže široké,“ upozorňuje Bulička na jeden z mála opravdu viditelných rozdílů oproti tradiční sjezdové lyži.
Tím dalším jsou samozřejmě úchyty na speciální stoupací pásy, bez kterých byste se do strmých kopců jednoduše nedostali. Dříve se dělaly z tuleňů, dnes už z tzv. mohéru, tedy z afrických koz.
„Opřu lyži špičkou o sníh, abych to nemusel roztahovat rukama. Pak tu gumu zaháknu na špičku a nakonec zacvaknu.“
Skitouring, nebo skialpinismus?
Na těchto pásech pak vyjdete na lyžích i 40 stupňové svahy a kdo si někdy něco podobného zkusil, dobře ví, co je to za výkon.
Právě v tomto sklonu se skitouring překlenuje pomalu už do skialpinismu, kdy musíte nasadit na skitouringové boty odlehčené mačky a začít stoupat po svých. Vždy ale platí, že do volného terénu byste se neměli vydat bez kompletní lavinové výbavy.
„Lopata, lavinový přijímač a vysílač a sonda. Rukama nemáte šanci vykopat nikoho, kdo je hlouběji než 20 centimetrů,“ vybaluje horský vůdce Branislav Adamec i speciální lavinovou sondu a předvádí její praktické použití.
„Začnu vyhledávat, a jakmile jsem 60 centimetrů, začne to pípat. A já vím, že mám začít kopat.“
Skialpinismus v sobě kombinuje opravdové krásy hor i náročné výstupy
Číst článek
Lavinová problematika je hodně složitou a tak při začátcích se skitouringem byste měli vždy poprosit o doprovod podobně zkušeného horského vůdce. Protože výbava je poměrně drahou, není navíc nad to si skitouring nejdříve otestovat.
Ať už skrze půjčovny vybavení, nebo i přes speciální testovací akce, které se dnes konají už i u nás. Namátkou koncem ledna v Peci pod Sněžkou nebo v únoru v beskydské Bílé nebo na Dolní Moravě.
Právě na těchto místech pak můžete pod vedením zkušených instruktorů zvolat své první heslo zanícených skialpinistů, tedy „Dohnat a předehnat".
