Jak vypadá jeho trénink? Co je to výšková nemoc a kdo je na ní náchylný? Jak dokázal zdolat osmitisícovku Manáslu ve třetím nejrychlejším čase na světě – a bez zastávky v táborech?
Vlekaři v poslední době zaznamenávají čím dál víc neukázněných skialpinistů. Například ve středisku v krkonošské Rokytnici nad Jizerou už mají na sjezdovku kvůli bezpečnosti omezený vstup.
Změna návštěvního řádu ovlivní pejskaře, skialpinisty i příznivce geocachingu. Správa parku se setkala s kritikou ze strany horolezců, ti budou usilovat o revizi řádu.
Třiačtyřicetiletý Čech podle Horské záchranné služby po pádu upadl do bezvědomí. Na místo zamířily kromě horské služby i týmy leteckých a pozemních záchranářů, ale jejich snaha byla marná.
Soudce Okresního soudu v Klatovech ho uznal vinným z přečinu násilí proti úřední osobě. Rozsudek zatím není pravomocný. Soud rozhodl ve věci takzvaným trestním příkazem, tedy bez hlavního líčení.
„Dva strážci upozornili dva skialpinisty na to, že vstoupili do chráněného území mimo značenou stezku a že jim hrozí postih. Poté hned došlo k fyzickému napadení obou strážců,“ popsal mluvčí parku.
V „Brádlerce“ je osmdesát postelí, sprchy a toalety na chodbě a pokoje jednoduché jako tenkrát, když se ještě jmenovala Fučíkova a jezdili sem běžkaři. Petr Bárta tento styl měnit nechce.
Podle průzkumu společnosti NMS pro ERV Evropskou pojišťovnu Češi vyrážejí na svahy bez znalostí základních pravidel k zajištění bezpečnosti na sjezdovce, které sestavila Mezinárodní lyžařská federace.
Dosud lyžemi nepokořený byl vrchol druhé nejvyšší hory světa K2. Od pondělí už to neplatí. Odshora až dolů sjel horu Polák Andrzej Bargiel a trvalo mu to zhruba sedm hodin.
V rakousko-německém alpském pohraničí zahynul jedenačtyřicetiletý český skialpinista, který se v sobotu zřítil asi 500 metrů dolů při túře na štít Hoher Göll.
Dvojice českých skialpinistů zahynula v Nízkých Tatrách na Slovensku. Podle horské služby žena a muž patrně podlehli následkům vyčerpání a podchlazení.
Ještě před pár lety byl člověkem téměř netknutý, dnes ho křižuje nespočet stop od lyží - volný terén v Jeseníkách vyhledává čím dál víc skialpinistů. Láká je hlavně svoboda pohybu a dobrodružství. Mnozí ale jezdí místy, kde nemají co dělat. V národních přírodních rezervacích tak porušují zákon. A ochranářům přírody to vadí.
Každý rok přibývají v České republice nové kilometry sjezdovek, ale přesto se plno zimních sportovců vrací ke kořenům. Pohyb na skialpech nebo na sněžnicích láká čím dál víc lidí, a přestože na českých horách nebylo v posledních letech moc sněhu, zájem novodobých dobrodruhů o jízdu nebo chůzi v neupraveném terénu se zvyšuje.
Lyžařské túry po zasněžených horách nabývají v poslední době extrémně na oblibě. Mnoho sportovních vyznavačů, kteří by se chtěli do tzv. skitouringu pustit, ale vlastně neví, jak a ani co k tomu budou potřebovat. Vybavení pro skitouring je přitom dnes jednou z nejsofistikovanějších oblastí sportovní výroby na světě. Vybrat na míru to nejlepší, tak mnohdy zabere hodně času.
Zatímco Krkonoše jsou historicky více spjaté s běžeckým lyžováním, v Tatrách se naopak výrazně lépe daří sportovnímu odvětví, které se nazývá skialpinismus. Fenomén cestování horami na lyžích obalených původně tuleními pásy se ale postupně dostává už i do Česka. Spousta jeho fanoušků, kteří nechtějí čekat na vhodné sněhové podmínky, vyráží už v těchto dnech otestovat svoji formu třeba na nedaleký dachsteinský ledovec.
V Krkonoších se postupně spouští vleky a zvyšuje se délka upravených tratí na běžecké lyžování. Na sníh se vydali už i první skialpinisté. To je nejmladší z lyžařských sportů a jeho obliba stále stoupá. A to i přesto, že terénů pro skialpinismus je na českých horách málo. Ti nejoblíbenější jsou právě v nejvyšších českých horách. Zasahují ale do první zóny národního parku i do lavinových terénů.
Ještě před pár lety platilo, že pokud chtěl dobře situovaný český zájemce o dobrodružství využít služeb profesionálního horského vůdce, musel se poohlédnout někde v zahraničí. Teď už je situace jiná. Josef Šimůnek byl v tuzemsku jedním z prvních odvážlivců, kteří se orientovali na toto náročné řemeslo.
Správa Krkonošského národního parku letos vyšla vstříc skialpinistům, když povolila otevření šesti oficiálních tras. Umožnila také lezení na ledopádu a s bikery se domlouvá na otevření úseků pro tento druh horské cyklistiky. Podle kritiků již ochranáři Krkonoš počítají i s lidmi.
Správa Krkonošského národního parku stanovila osm doporučených tras pro skialpinisty. Ti se s vedením KRNAPu často dostávali do křížku, to když se pohybovali tam, kde se podle předpisů pohybovat nesměli. Navíc v oblastech s lavinovým nebezpečím. Teď vyznavačům tohoto pohybu na lyžích vyšla správa národního parku vstříc.
Krkonošský národní park otevře v letošní zimní sezóně šest tras pro skialpinisty. Správa parku vybrala úseky po dohodě s Horskou službou. Chce zabránit nelegálním vstupům do nejvíc chráněných částí Krkonoš.
