Lyžaře běžce i skokany spojuje v zimních měsících cestování
Jedni na přelomu roku baví lidi tím, že se snášejí na lyžích ze závratné výšky, druzí zase překonávají sami sebe ve sněhové stopě. Jedno mají ale lyžaři a jejich podpůrné týmy na Turné čtyř můstků a Tour de Ski společné, kromě závodění musejí překonávat stovky kilometrů v Alpách a často i bojovat se spánkovým dluhem.
Totéž ostatně platí i pro novináře, kteří konvoj těchto dvou akcí doprovázejí, a tak se naši dva reportéři rozhodli o zážitky své i ty z tábora lyžařů podělit svérázným způsobem.
Závody běžců na lyžích v Oberhofu skončily a skokanům ty v Oberstdorfu také. A zatímco běžci míří na druhou štaci Tour de Ski, skokani se vydávají na další část Turné čtyř můstků. A my vyrážíme za nimi. Po odeslání všech příspěvků vyrážíme v závěsu za servisními týmy. Také jim chvíli trvá než sbalí vše, co s sebou lyžaři tahají. Nejhorší to mají serviskami běžců.
„Nám trvá tak 2,5 až 3 hodiny než všechno naložíme, sbalíme, uklidíme a vyrazíme,“ odhaduje Vít Fousek. To závodníci se vydávají na cestu dříve a pohodlněji.
„Já jsem malá takže si v klidu lehnu na sedačky, takže s cestováním nemám problém. Jedeme totiž mikrobusem jen dvě holky. Uděláme si tedy pohodlí,“ říká běžkyně na lyžích Eva Nývltová.
Skokané jedou v mikrobusu všichni čtyři, ale rozhodně si nestěžují. Od této sezony totiž jezdí v novém, komfortním. Kluci stráví v autě asi tak 24 hodin týdně, tak není možné cestovat na trestných lavicích, nudit se, číst si nebo jenom spát. To ubíjí,“ říká trenér David Jiroutek.
Janda kouká na filmy o přírodě
Nezbytnou součástí je tedy i kvalitní audio výbava a dvd. „Teď jsem si zrovna pouštěl Jeana-Paula Belmonda ve filmu Kašpárek,“ popisoval cestou zpod můstku Jakub Janda a dvdéčko si pochvaluje:
„Když se jede někam dál, je určitě lepší, že se nemusím dívat jen z okna a můžu se dívat třeba na nějaký přírodopisný a poučný film.“ Na ten ale dojde zřídkakdy a po cestě do Partenkirchenu měli skokani jiné zájmy.
„Co nejdřív jít spát, protože den byl opravdu hodně dlouhý a bylo to hodně náročné i na psychiku,“ říká Roman Koudelka. Nejen on počítá každou minutu, ale i serviskami běžců v čele s Vítem Fouskem, kteří kvůli přípravě buněk a testování lyží vstávají s slepicemi.
„Nenahrálo nám, že FISa změnila dobu startu. V úvodních propozicích byl start kvalifikace sprintu 13:15 a teď je to začíná ve12:30. Takže musíme o 45 minut zrychlit. Tour je to nejtěžší, co může být. Ani MS, OH se tomu v tomhle směru nemůže rovnat, protože musíme pořád cestovat a balit. Navíc jsou problémy i s ubytováním. Od tratí bydlíme hodně daleko.“