Přes 60 ruských tankerů zakotvilo na moři s miliony barelů ropy. Je to důsledek amerických sankcí
Přes šedesát ruských tankerů po celém světě spustilo kotvy a nepokračují v cestách. Je to důsledek sankcí, které minulý týden uvalily Spojené státy na takzvanou ruskou stínovou flotilu. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na služby monitorující pohyb lodí.
Podle dostupných informací zastavila většina tankerů u pobřeží Ruska v Baltském moři a na Dálném východě. Několik jich zakotvilo u čínských přístavů a u Singapuru. Spolu s nimi zůstaly stát také miliony barelů ropy.
Ceny ropy výrazně stoupají. Trh reaguje na očekávané Bidenovy sankce vůči Rusku
Číst článek
Kvůli nedodání této ropy se již závěrem minulého týdne snažil spojit ruský prezident Vladimir Putin se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Informace o tom, zda se tento rozhovor opravdu uskutečnil, zatím ale nejsou k dispozici.
Pod americkými sankcemi se ocitlo celkem 183 lodí, což je zhruba 10 procent všech ropných tankerů na světě. Dosavadní počet ruských sankciovaných lodí se tím více než zdvojnásobil. Sankce by měly nejen narušit dodavatelské řetězce, ale Bílý dům také věří, že budou mít dopad na ruskou ekonomiku.
Největšími dovozci ropy jsou i po zavedení protiruských sankcí v roce 2022 Čína a Indie. Po pátečním uvalení amerických sankcí ale obě země přestávají pouštět ruské tankery do svých přístavů.
Indie se vyjádřila, že je ochotna do 12. března vpouštět do přístavů lodě, které byly naloženy ještě před 10. lednem. Zároveň budou indické úřady po ruských tankerech požadovat prokázání původu ropy, aby zjistily, zda jejich producentem nejsou ruské firmy, které jsou na sankčních seznamech.
Čína i Indie nyní hledají nové zdroje. Čínská rafinerie Yulong již objednala ropu z Brazílie a Angoly. Indové se po ní poohlížejí v Ománu. Pokud by země americké sankce nerespektovaly, riskovaly by odtržení od dolarového trhu.
Ze ztroskotaného ruského tankeru podle médií dál uniká mazut. Poškodil desítky kilometrů pobřeží
Číst článek
Ruská stínová flotila zahrnuje podle odhadů zhruba 700 ruských plavidel. Tyto lodě často mění názvy nebo mají nadmíru spletitou vlastnickou strukturu, aby mohly lépe obcházet sankce. Zároveň ale obstarávají asi čtvrtinu světového námořního obchodu s ropou.
Kromě tankerů Spojené státy uvalily sankce také na dvě ruské firmy Gazprom Něfť a Surgutněftěgas, které společně těží asi pětinu ruského exportu ropy. Je to ale zároveň množství, které by nemělo být těžké nahradit z jiných nalezišť, například ze zemí Arabského poloostrova.
Není ovšem jisté, zda tyto sankce vydrží i po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Sankce by skutečně měly začít platit od 12. března, na kdy Indie stanovila poslední možnost vyložení lodí. Do té doby má ale Donald Trump mnoho možností, jak sankce omezit.
