Zpět na přehled všech zpráv

nepoužívat - Věda

Nejnovější zprávy

Australané hlásí z Grónska nejstarší důkaz života na Zemi. Fosilie staré 3,7 miliardy let

| ČTK |nepoužívat - Věda

Australští vědci objevili v nově odtátém terénu Grónska dosud nejstarší zkamenělé pozůstatky života. Zkameněliny tvoří mikrobi, kteří planetu obývali již před 3,7 miliardy let. Australané to uvedli v aktuálním vydání odborného žurnálu Nature. Objev podle nich ukazuje, že život se na Zemi mohl zformovat dříve a jednodušeji, než se dosud myslelo.

Vědci objevili planetu u Proximy Centauri, život může být od Země 4 světelné roky

| ČTK |nepoužívat - Věda

Astronomové doslova za humny Sluneční soustavy objevili planetu přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a na které by tedy mohla být tekutá voda. Oznámila to dnes Evropská jižní observatoř (ESO), jejíž dalekohledy, mimo jiných zařízení, vědci při objevu použili. O události podrobně informuje prestižní vědecký časopis Nature.

| Reuters, Filip Harzer |nepoužívat - Věda

Vzdušný křízenec havaroval při testovacím letu. Tvrdé přistání poškodilo kokpit

Největší hybridní letoun Airlander 10 při testovacím letu v anglickém Bedfordshire havaroval. Podle BBC letoun zavadil o telegrafní sloup, společnost Hybrid Air Vehicles to ale popřela. Podle jejího vyjádření nebyl při nehodě nebyl nikdo zraněn, při tvrdém přistání byl ale poškozen kokpit letounu. Kříženec vzducholodi, vrtulníku a letadla vzlétl do vzduchu poprvé minulý týden.

2:47

|Jiří Svatoš |nepoužívat - Věda

Bez ozařování nebo agresivní chemoterapie. V Číně vyzkouší nový způsob boje s rakovinou

Čínští lékaři už brzy v praxi poprvé vyzkouší nový způsob, jak léčit rakovinu. Má to ale háček. Aby byla léčba úspěšná, je potřeba geneticky upravit lidské buňky, a to je eticky sporné. Genetické úpravy bílých krvinek zkoumají vědci po celém světě, na pacientech metodu ale lékaři ještě nikdy nevyzkoušeli.

| ČRo |nepoužívat - Věda

V nouzi bych na medvěda vystřelila, koupala jsem se jednou týdně, přiznala reportérka z Arktidy

Na Svalbardu neboli Špicberkách strávila reportérka Českého rozhlasu Romana Lehmannová dva týdny po boku vědců a studentů z Jihočeské univerzity. Jedním z nejsilnějších zážitků pro ni bylo, když držela v ruce zbraň a musela hlídat ostatní ze skupiny. Totiž: beze zbraně do divočiny na Špicberkách nesmíte, hrozí tam napadení ledním medvědem. V online rozhovoru také prozradila, že v Arktidě je nezbytné, aby se člověk přizpůsobil přírodě a koupat se tam "stačí" jen jednou týdně.

ON-LINE ROZHOVOR: reportérka z Arktidy o zimě, jídle a ledních medvěděch

| ČRo |nepoužívat - Věda

Zajímá vás, proč je potřeba chodit na Špicberkách do přírody se zbraní? Co vás čeká, když zastřelíte ledního medvěda? Jak chutná rejnok? Jaké jsou místní speciality? Kde na Špicberkách seženete nejlevnější nocleh? Proč vědci raději říkají Svalvard místo Špicberky? Ptejte se reportérky Romany Lehmannové, která na severu strávila dva týdny po boku vědců a studentů z Jihočeské univerzity.

2:44

| ČRo |nepoužívat - Věda

Růžek: K léku proti viru klíšťové encefalitidy a viru zika vede ještě dlouhá cesta

Klíšťovou encefalitidou se v květnu nakazilo nejvíc lidí za posledních deset let. Za přemnožená klíšťata může mírná zima. Jedinou účinnou obranou proti encefalitidě je zatím očkování. Proti nemoci totiž neexistuje lék. Na stopě mu teď je ale tým mladých vědců z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Objevili látku, která je velmi účinná. Navíc zjistili, že podobně účinkuje i proti viru zika. Mluvil o tom vedoucí laboratoře arbovirologie z Parazitologického ústavu Akademie věd Daniel Růžek.

1:47

|Tereza Kadrnožková |nepoužívat - Věda

Brněnští vědci otestují účinek magnetu na příznaky Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby

Vědci z Masarykovy univerzity začali zkoumat, jestli může stimulace mozku silným magnetem pomoci lidem s Alzheimerem nebo Parkinsonovou chorobou. Do svého projektu hledají dobrovolníky starší 35 let, největší zájem ale mají o lidi mezi 60 a 70 lety. U těch se totiž objevují vady řeči, třes nebo třeba výpadky krátkodobé paměti.

2:22

|Tereza Kadrnožková |nepoužívat - Věda

Patnáct procent Evropanů má geny lovců mamutů, ukázal výzkum

Patnáct procent současné evropské civilizace si v sobě nese geny lovců mamutů. Vychází to z výzkumu mezinárodního vědeckého týmu, do jehož práce se zapojila Akademie věd České republiky a brněnská Masarykova univerzita. Lovci mamutů převládali v Evropě před více než třiceti tisíci lety, jejich pozůstatky proto archeologové našli také v Dolních Věstonicích. Čeští vědci poskytli kolegům ze zahraničí vzorek více než třicet tisíc let staré kostry až po mnohaletém váhání, nechtěli ho totiž znehodnotit.