Anglický pudding přirovnávali k Hitlerově diverzi. Českoslovenští letci měli za války krušné Vánoce
Před pětaosmdesáti lety slavili českoslovenští vojáci ve Velké Británii první válečné Vánoce. Zvykat si museli nejen na jiné tradice a zvyky, ale především na odloučení od rodiny. Se svými blízkými nemohli nijak komunikovat. Jedinou možností bylo vystoupení vojáků v britském rozhlase.
„Tož co, zazpívejme si kousek jakési té koledy,“ vyzývá spolubojovníky jeden z československých vojáků ve službách britského královského letectva RAF na dobové rozhlasové nahrávce z roku 1940.
„Zde všichni Slezané a Ostraváci, kteří odešli z domovů do ciziny, aby se postavili pod prapory československého vojska v čele s prezidentem Edvardem Benešem v čele,“ hlásil do vysílání další z vojáků. On i všichni ostatní ale museli zůstat v anonymitě, aby neohrozili své blízké v Protektorátu Čechy a Morava.
První Vánoce strávené v Británii pro ně byly mimořádně těžké. V průběhu roku 1940 totiž nacistická vojska ovládla téměř celou západní Evropu. Smutek a stesk vojáci svěřovali svým deníkům. Zvláštní místo v jejich vzpomínkách ale zaujaly i britské vánoční zvyky – především tradiční anglický pudding.
„Kdykoliv jsem mluvil s našimi bývalými letci z Royal Air Force, anglický pudding neoslovil nikoho z nich. Ani na první pohled, ani napodruhé – a to přesto, že těch Vánoc v Británii zažili víc,“ říká historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu. „Někteří z nich dokonce s nadsázkou tvrdili, že jde o Hitlerovu diverzi,“ dodává.
Britský vánoční zvyk
Vojáci si mezi sebou dávali drobné dárky, například dýmky nebo bačkory. Některé místní zvyklosti si ale za své nepřijali.
Když se Vánoce slavily nikoli v soukromí, ale v kasárnách nebo na letištích, měli poddůstojníci a mužstvo výjimečné privilegium: obsluhovali je důstojníci. „Podle toho, jak byli důstojníci oblíbení, je buď mužstvo trochu prohánělo, nebo k nim bylo shovívavější,“ popisuje Rajlich.
Dochovaly se například fotografie z Vánoc 311. československé bombardovací perutě, na nichž štábní kapitán Josef Ocelka obsluhuje své podřízené.
Československými perutěmi RAF prošlo přibližně dva a půl tisíce mužů. Zhruba pět set z nich zahynulo v boji nebo při nehodách. Válka v Evropě skončila v květnu 1945 i díky jejich nasazení. Po komunistickém převratu v roce 1948 ale řadu z těchto letců nový režim poslal do vězení a pracovních táborů.
