Badatelka: V bílovickém lese prožil Těsnohlídek zázrak. Inicioval vznik Vánočního stromu republiky
Život spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka nebyl jednoduchý. Poznamenala ho předčasná smrt maminky i utonutí kamaráda, kterého byl očitým svědkem. Spisovatel ale nebyl pouze anarchista. „Byl velmi sociálně založený. Inicioval akci založit Vánoční strom republiky – který má dnes výročí 100 let,“ popisuje v pořadu Host Radiožurnálu amatérská badatelka, publicistka a přibuzná Rudolfa Těsnohlídka Alena Mykisková.
Díky Rudolfu Těsnohlídkovi se objevil v České republice první Strom republiky, přesně před sto lety. Tomu ale předcházela ještě událost roku 1919, kdy Rudolf Těsnohlídek s dvěma přáteli šli u Bílovic do lesa vybrat vánoční stromek a tam našli pohozené promrzlé sedmnáctiměsíční děvčátko. Co jste o tom zjistila?
Já to mám zprostředkovaně z četby a z vyprávění Františka Navrátila, vnuka Rudolfa Těsnohlídka. Bylo to tak, jak se uvádí. Tři přátelé – Rudolf Těsnohlídek, Josef Tesař a František Koudelka – si šli vpředvečer Štědrého dne uříznout stromek do lesa. Jak jdou, slyšeli sténání, jeden z těch tří se šel podívat pod strom a s údivem zjistil, že tam leží malé robátko, holčička v košilce, promodralá zimou.
Z první sbírky pro opuštěné u Vánočního stromu republiky se vybralo tolik peněz, že se postavil dětský domov Dagmar. Stojí dodnes, vypráví badatelka Alena Mykisková
Volali, zkoušeli, jestli tam někde není matka, ale nikdo se neozval. Tak holčičku zabalili do kabátu a odnesli ji do Bílovic do četnické stanice. Tam se o ni postarali, odvezli ji do nemocnice do Brna. Děťátko se naštěstí uzdravilo a zjistili, že matka ji tam nechala, že se jí chtěla zbavit.
Byla to chudá služka, která dítě počala s ruským vojákem, který tu byl na nucených pracích, a pak už to neutáhla...
Nikde ji v práci nechtěli jako služku s dítětem, takže dítě odložila tam. Liduška dopadla dobře, adoptovali ji manželé Polákovi a dožila se 78 let, vychovala čtyři děti.
Rudolf Těsnohlídek potom sledoval příběh dál jako novinář v tehdejších Lidových novinách. Chodil i k soudu s tou paní, která tam pohodila dítě.
Ano, psal i soudničky.
Popisoval, kterak ona nejevila moc emoce...
Ta matka u soudu řekla, že věřila, že se jí někdo ujme, že se bude mít lépe. Ale tím, že ji odložila v lese, to nebylo pěkné.
2:21
Křížek v Číhošti se pohnul před 75 lety. Následovalo pronásledování církve a smrt kněze Toufara
Číst článek
To byl ten moment, který spustil v mysli Rudolfa Těsnohlídka námět udělat něco pro odložené děti, děti bez rodičů?
Ano. Byl sympatizant skandinávských zemí, věděl, že v Kodani v Dánsku už od roku 1914 bývá Vánoční strom republiky a tam je kasička a vybírá se na sirotky a chudé lidi. Byl velmi sociálně založený.
Na to, že byl anarchista...
To taky. Napadlo ho udělat něco podobného tady v Čechách. Inicioval akci založit Vánoční strom republiky – který má dnes výročí 100 let. Tam je vždycky kasička a vybírá se na chudé děti. Ta akce se mu podařila, je to jeho zásluha. Myslím si, že lidi o tom moc nevědí. V Brně, Bílovicích ano... ale teď jsem pátrala, jestli je nějaký charitativní strom republiky v Praze, ale není.
Jak to vypadalo na náměstí Svobody před sto lety?
Znám to z fotografie. Určitě tam Rudolf Těsnohlídek mluvil, uvedl to, zpívaly se vánoční písně, vysvětlil příběh Lidušky, jak to vzniklo, a lidi to začali akceptovat, sbíraly se peníze a sebralo se tolik peněz, že se postavil dětský domov Dagmar v Brně, který existuje dodnes. Byly tam opuštěné děti za první republiky. Dnes je to klasický dětský domov. Hrála se hymna, i dánská.
Při Stromech republiky to bylo důstojné, byla to významná událost. Mluvily k tomu významné osobnosti. První strom byl z Bílovic?
Myslím, že všechny jsou z Bílovic. Je to tradice, tam to vzniklo. Byl to vánoční zázrak, že tam našli to dítě.
V Lidových novinách tehdy vyšel článek Rudolfa Těsnohlídka s titulkem Betlém našich dní, kde to popisuje. To, že najdete sedmnáctiměsíční holčičku pohozenou v lese, zrovna 22. prosince 1919... Co dělal Rudolf Těsnohlídek těch pět let, než se vztyčil první Strom republiky? Proč to nebylo hned?
Byl hrozně aktivní. Byl příznivec Sokola. Když odešel z Prahy do Brna, byl redaktor v Moravských listech, potom ho přemluvili a šel do Lidových novin. Byl aktivní jako novinář, psal fejetony, psal soudničky – jsou opravdu moc hezké, není to suchý výklad soudu, udělal z toho příběh. Inicioval, aby vznikl Vánoční strom republiky, což určitě dalo práci přemlouvat úřady, politiky... Mezitím se oženil, manželství později nedopadlo dobře...
V jakém roce byl poslední významný Vánoční strom republiky s původním charitativním účelem? Jak se Alena Mykisková dostala k tomu, že se ponořila do historie své rodiny? A co Rudolfa Těsnohlídka v otázce jeho původu stigmatizovalo? Poslechněte si celý rozhovor, audio je v úvodu článku.
