Bojkot. Jak vypadalo rozhlasové vysílání o sportu, když nejen o olympiádách rozhodovala politika
Střet mezi Západem a Východem se v 70. a 80. letech přelil ze sféry geopolitiky také do oblasti sportu. Sport byl nástrojem politiky, někdy dokonce i jejím rukojmím. Třetí epizoda podcastu Českého rozhlasu Plus Rozehra je ohraničena dvěma výraznými sportovními milníky. Hokejové události v Československu na konci 60. let můžeme považovat za začátek, bojkot olympijských her v Los Angeles v roce 1984 za pomyslný konec.
Ve druhé polovině 60. let vypadala budoucnost československého sportu velmi nadějně. Zrodil se dokonce nápad uspořádat v Praze v roce 1980 olympijské hry. Dokumenty byly rozpracovány do podrobností a v duchu socialistického optimismu.
Bojkot. Sport a rozhlas v dobách, kdy (nejen) o olympiádách rozhodovala politika
„Myšlenky socialistické demokracie tolik blízké olympijským idejím posunuly Československo do středu pozornosti celého světa a změnily pravděpodobnost úspěchu kandidatury Prahy na jistotu. Jsme přesvědčeni, že Praha by v případě předložení kandidatury zůstala jediným vážným uchazečem o uspořádání Her v roce 1980,“ stojí v nich.
Bohužel, po sovětské invazi v roce 1968 zůstalo jen u plánů. „Sověti přišli s tím, že není možné, aby se první Hry ve východním bloku konaly v Praze, ale že to musí být v Moskvě. Muselo se poslechnout,“ připomíná sportovní historik František Kolář.
Období normalizace ale nebylo jen dobou chmur. Šlo také o dobu obrovských úspěchů československého sportu.
„Pamatuju si, jak jsme kdysi se spolužáky v rozhlase poslouchali vstupy z cyklistického Závodu Míru,“ vzpomíná hokejový komentátor Aleš Procházka, který byl v 70. letech u dvou mistrovství světa v hokeji v Praze.
„Sport byl tahákem. Něčím, co lidi osvobozovalo od jejich starostí a dávalo jim trochu lepší náladu,“ dodává Procházka.
Poslechněte si třetí díl podcastu Rozehra, audio je nahoře v článku.
