Každá čtvrtá obec v Česku nemá kronikáře. Některé se archiv snaží zpětně doplnit, postihy za to nehrozí
Až každá čtvrtá obec v Česku se marně snaží sehnat kronikáře. Zjištění archivářů, kteří se o hotové o kroniky starají, platí pro velká města i malé vesnice. Povinnost řádně zazanamenávat nejdůležitější okamžiky přitom obcím ukládá zákon, informuje Český rozhlas Hradec Králové.
Například ve městě Doksy na Liberecku chybí část kronik za posledních více než dvacet let. Až teď se podařilo městu najmout novou kronikářku, která začne kroniky zpětně doplňovat.
Českým obcím chybí kronikáři. Podle zákona přitom nejdůležitější okamžiky musí zaznamenávat
Obcím za chybějící kroniky postihy nehrozí. Je to sice zákonem uložená povinnost, ale bez sankcí. I proto se archiváři, kteří mají nad vedením kronik nepřímý dohled, snaží obcím hlavně pomáhat, a to jak se sháněním kronikářů, tak i s jejich zaškolováním.
Kronikář by měl umět shromažďovat a třídit informace, mít cit pro jazyk a k tomu ještě by měl zvládat i fotografovat nebo ilustrovat.
Nejčastější důvod, proč obcím chybí kronikáři, je ten, že končí generace kronikářů ze staré školy a mladší lidi to neláká. Někdy může být příčinou i rozdílný pohled kronikáře a vedení obce, jak a co zaznamenávat.
Nejdůležitější okamžiky
Například v Dačicích na jihu Čech kronikářka, která zaznamenávala historii města od roku 2008, se rozhodla dál ve své funkci nepokračovat. Souvisí to i se změnami, které na jaře schválila rada města a které přesně definují, co a jak má být zaznamenáno.
V pamětech města nově nesmí chybět například nové investice, stavby a další věci, což kronikáři zvýší objem práce. Kronika má přitom zachycovat především nejdůležitější okamžiky života v obci nebo ve městě.
Český kronikář Kosmas zemřel před 900 lety. Připomenou ho výstavy i speciální prohlídka Prahou
Číst článek
Řada konkrétních dat, třeba právě ekonomických, je pro budoucnost uchovaná v mnoha jiných dokumentech. Co je na kronikách nejcennější, je kromě dat i zachycení atmosféry, nálady, drobných postřehů.
Pro archiváře jsou tak důležité třeba drobné osobní přípodoteky kronikáře, jako třeba v kronice dnes už zaniklého městečka Zahrádka, které stálo na březích Želivky a skončilo pod hladinou přehrady.
Kronikář léto před zatopením zaznamenal takto: „Dnem 30.6.1972 bylo na zásah hygienika ČSSR ukončeno pohřbívání na místním hřbitově. Hrušek bylo hodně, lesních plodin málo. Bylo mnoho mšic a housenek.“
