Pod pravěkými mohylami se zachovala původní půda, zjišťujeme z ní tehdejší výnosy, říká archeolog
Z doby před šesti tisíci lety se nám toho dochovalo málo, co ale zůstalo, jsou v krajině rozeseté mohyly. Půdu pod nimi zkoumá rostlinný ekolog Michal Hejcman z České zemědělské univerzity: „Zachovaly se totiž pod nimi často původní půdy, které mohyla překryla a chránila. A to je pro nás velmi cenný zdroj informací. Díky různým chemickým metodám jsme schopni analyzovat třeba úrodnost tehdejší půdy.“
A z úrodnosti se vědci dozví to, jak výnosné bylo pěstování různých plodin. „Výnosnost odhadujeme na základě vlastních pokusů s pěstováním plodin, které se tady v eneolitu vyskytovaly. Jsou to třeba pšenice jednozrnky a dvouzrnky,“ přibližuje Hejcman.
K čemu sloužily a jak v současné krajině vypadají mohyly našich předků staré 6 tisíc let
Eneolit je pozdní doba kamenná, česky také doby měděná.
„Na našem území je vymezeno lety asi 4500 až 2200 před Kristem. V té době dochází k výrazným proměnám lidské společnosti. Mění se způsob zemědělství, obhospodařování polností, rituální svět, zkrátka celý způsob života,“ vysvětluje v pořadu Leonardo Plus archeolog Petr Krištuf ze Západočeské univerzity v Plzni.
Mohyly mimo sídliště
Všechny lidské aktivity do půdy přináší různé prvky, nastiňuje Hejcman, co vědce zajímá: „Zajímavý je fosfor, protože je většinou půdě imobilní, nevyplavuje se. Když člověk někde sídlí, tak nanáší organickou hmotu do lokality, a to třeba ze dřeva na otop, z krmiva pro dobytek, jídla pro sebe. A to všechno je spojeno s akumulací fosforu, který tam zůstává po tisíce let.“
„Podle fosforu poznáme třeba lokalitu, kde byla pravěká osada. Zjistíme tak její rozsah,“ zdůrazňuje.
Z analýzy fosforu v půdě se dá poznat i to, kde stály pravěké mohyly: jestli v osídlené oblasti, nebo mimo osady.
„Můžeme díky tomu třeba potvrdit teorii, že mohyly stály stranou, aby nadneseně řečeno nebožtíci nestrašili živé lidi. Z našich analýz na Podřipsku se ukazuje, že mohyly opravdu stály mimo sídlištní areály,“ prozrazuje Hejcman, co se vědci zatím dozvěděli z výzkumu chemického složení půdy u hory Říp.
Zajímá je také vnitřní obsah jedné z nejzachovalejších eneolitických mohyl v Čechách.
Poslechněte si celé Leonardo Plus.
