„Lidi si to asi neuvědomují, ale takové stavby jsou nebezpečné,“ vysvětluje starosta Seče Marcel Vojtěch (Sečská lilie). Představují riziko pro plavce, jachtaře, záchranáře.
„Přenášení je z odborného hlediska likvidace geologické stopy. A je to poškozování kamene, na který kamenné mužíky staví,“ vysvětluje strážce přírodní rezervace.
Mohyly vznikaly jako náspy nad jedním či více hroby. Archeologové proto nacházejí pozůstatky pohřbů, občas i keramické nádoby a vzácně kovové předměty.
„Velkou zajímavostí je nález zatím jediného kostrového hrobu, který pochází z pozdní doby kamenné – eneolitu. Řadíme ho ke kultuře se šňůrovou keramikou,“ řekl archeolog Tomáš Zavoral.
Zničená slovanská mohylová pohřebiště, ale i pozůstatky středověkých vesnic. To je důsledek těžby dřeva po kůrovcové kalamitě na mnoha místech v Jihočeském kraji.
Čím dál častěji se v Krkonoších objevují kamenné mohyly z navršených kamenů. Vidět je můžete hlavně v okolí turistických tras nebo v korytech řek. Staví je turisté, kteří se s nimi rádi fotí.
Kamenné mohyly, známé třeba z Korsiky nebo Himalájí jako kamenní mužíci, se v posledních letech začaly objevovat i u nás v Krkonoších. Ochránci přírody je ale nemilosrdně odstraňují, protože tím podle nich turisté ničí přírodu. Jsou také připraveni za jejich stavění rozdávat pokuty.
Kamenné mohyly, známé například z Korsiky nebo Himalájí jako kamenní mužíci, se v posledních letech začaly objevovat i u nás v Krkonoších. Ochránci přírody je ale nemilosrdně odstraňují, protože tím podle nich turisté ničí přírodu. Za jejich stavění jsou připraveni rozdávat pokuty.