Výroba nové vitríny pro Relikviář svatého Maura probíhala v režimu utajení. Zabrala půl roku
Neprůstřelné sklo o tloušťce 38 milimetrů, bezpečnostní fólie a další bezpečnostní prvky, kterým se říká „forma kalašnikov“. „Zámky a veškerá další použitá technika, tak to je tajné. Celá výroba probíhala v režimu utajení, veškeré dokumenty a projekt se z pochopitelných důvodů předávaly téměř z ruky do ruky,“ popisuje Marcel Pígl, jak vznikala nová bezpečnostní schránka pro Relikviář svatého Maura v Bečově nad Teplou.
Relikviář je druhou nejcennější movitou památkou Česka a jeho hodnota se často srovnává s korunovačními klenoty. Jeho vypátrání v roce 1985 se považuje za jeden z největších nálezů 20. století v Československu.
„Když jsme byli osloveni na výrobu schrány pro relikviář, tak to pro nás bylo velkou výzvou, protože se jedná o ojedinělou památku, která si zaslouží ojedinělou vitrínu,“ přiznává Marcel Pígl.
„Na našem území je to opravdu ojedinělá památka. Víme, že relikviářů je v Evropě několik, ale řekl bych, že jen tři čtyři jsou v tak zachovalém stavu, jako je ten náš na Bečově.“
Pígl přiznává, že největším oříškem bylo vyhovět všem požadavkům. „Pokud máte vytvořit takto velmi bezpečnou vitrínu, je jasné, že váhově bude převyšovat veškeré standardy – ať sílou skla, ostatním zabezpečením, elektronikou, osvětlením i dalšími prvky. Skloubit bezpečnost s dalším požadavkem na rychlé otevření v případě nouze, tak to je vždy to nejsložitější.“
„Musí to být bezpečné, těžké, velké, aby mohli i návštěvníci přijít co nejblíže k vitríně – a dosud takový pohled neměli nikdy – s tím, aby v případě ohrožení jako je požár byla snadno otevíratelná. Zkombinovat všechny tyto požadavky není úplně jednoduché,“ vysvětluje s tím, že projektant vše promýšlel a projektoval půl roku.
„Až potom jsme to jako tým dostali do rukou, abychom jeho nápady uvedli v život,“ uzavírá Marcel Pígl.
Poslechněte si celý rozhovor pořadu Hovory Davida Šťáhlavského.
