Ekologové u Zašové vytváří zasakovací jámy. Zadržují vodu v půdě a chrání údolí před povodněmi
V lesích u Zašové na Vsetínsku přibyly další zasakovací jámy. Jde o pokračování projektu ekologů z Beskyd, který začal před pěti lety. Systém jam dokáže efektivně zadržet vodu a chránit údolí před povodněmi. Jak vše funguje se dozvěděli účastníci workshopu, kteří se sjeli z celé republiky.
„Stojíme na těžební lince, která už zarostla trávou. Vidíme couvající bagr, postupuje od nejvyššího místa, kde jsme identifikovali zhutněnou půdu a svým rypadlem, tou velkou lžící do hloubky jednoho metru prorazí zhutněnou půdu a tím ji načechrá. A tady si ukážeme, jak poměrně jednoduchou metodou se dešťová voda v místě dopadu potom vsákne a zůstane tady pro tento les,“ vysvětluje na workshopu ekolog Miroslav Kubín.
První jámy se objevily už před pěti lety. Na staré realizace se týmy podle ekologa jezdí podívat jednou až dvakrát do roka. V Beskydech začali s projektem v roce 2020. „Když se přijdete podívat na to Jablunkovsko, je vidět, že se krásně zapojily do krajiny,“ dodává.
K opatření v Jablunkově ale nebyli před pěti lety všichni naklonění.
„Hlavní skepse byla v tom, že takové opatření s těžkou technikou na flyšovém podloží, kde hrozí sesuvy, takže se nám při větších deštích začnou (jámy) plnit vodou a že nám to celé spláchne. Z toho jsem měl třeba největší obavu já,“ říká Václav Langer, který je inspektorem ochrany přírody Oblastního ředitelství severní Morava.
Nyní už ale účastníky workshopu přesvědčuje o tom, že mají opatření smysl. Před rokem při povodních vsákly jámy sto procent vody, která zůstala v lese.
„Rekultivace má opravdu obrovský smysl kvůli tomu, že voda zůstane pro ten les. Za mě, pokud vím, že dalších minimálně deset let nebudu muset jet, protože mám jenom mladé porosty, zvlášť na kalamitních plochách, má to obrovský význam. Umíme si totiž spočítat, kolik vody nám opatření zadrží a zůstane právě v přírodě, v půdě,“ doplňuje inspektor Langer.
31:23
Vodu v krajině zajistí až regenerativní zemědělství. Obří lány musí zmizet, nastiňuje krajinotvůrce
Číst článek
Miliony kubíků vody
Aktuálně jsou podle Miroslava Kubína infiltrační opatření v Beskydech, Jeseníkách, v Brdech a v Jizerských horách. Během pěti let ekologové rekultivovali v Česku a na Slovensku vyšší stovky kilometrů přibližovacích linek a zadrželi miliony kubíků vody.
Workshopy pořádají hlavně proto, aby zasakovací jámy přibývaly i v dalších lokalitách v zemi.
„Chtěl bych dosáhnout toho, aby se infiltrační metody dostaly do potěžebních úprav. To znamená, aby po každé kalamitní těžbě došlo k rekultivaci přibližovacích linek, které už do budoucna nebudeme potřebovat. A aby se opravdu sanovaly infiltračními metodami. Abychom půdě vrátili její schopnost vsakovat a držet vodu,“ vysvětluje ekolog Kubín.
Infiltrační opatření přitom nejsou nijak nákladná. Sehnat peníze na ně by tak neměl být velký problém. Důležitá je ale motivace a při bagrování zasakovací jam vědět, jak na to.
