Běluhy umí hýbat podkožním tukem na hlavě. Nejspíš jde o další formu komunikace, tvrdí nová studie
Kanárci moří, tak se přezdívá běluhám severním. Tyhle ozubené kytovce není možné si splést. V dospělosti jsou bílí a mořští kanárci se jim neříká náhodou. Běluhy jsou zvláštní i tím, že dokážou pohybovat takzvaným melonem, podkožním tukem na hlavě. Vlastně tak vizuálně mění tvar hlavy. Podle nové americké studie to může být forma komunikace. Studie teď vyšla v časopise Animal Cognition.
Melon je tkáň tvořená vazivem, tukem a voskem a dohromady tvoří masu, která se podílí na echolokaci. Odborník na kytovce Roman Vodička to popisuje jako „čočku“, přes kterou jdou signály echolokace u ozubených kytovců.
Běluha jménem Hvaldimir. Vrátil se ke skandinávským břehům ‚ruský špion‘?
Číst článek
„Jsou popisovány případy, ve kterých kytovci jako delfín skákavý nebo sviňucha mohou melon v určitých případech deformovat. Žádný z nich ale pravděpodobně nemá schopnost tvar melonu měnit tolik jako běluhy,“ říká Vodička.
Autoři studie filmovali běluhy v zajetí, v mořských akváriích v americkém Connecticutu a kanadském Ontariu. Na základě nahrávek pak popsali pět tvarů melonu. Někdy je rozprostřený, takže hlava je na pohled plochá a rovná. A jindy má tvar boule, která je nahrnutá dopředu, dozadu nebo nahoru.
Tvar melonu měnili častěji samci, ale všechny běluhy to dělaly, když měly na dohled jinou běluhu. Z toho vědci usoudili, že změny tvaru melonu můžou být i forma komunikace. Podle vědců to může souviset se snahou o páření, ale taky to může být reflex.
Jenže vědci pozorovali běluhy v akváriích, kde na sebe běluhy navzájem vidí. Je otázkou, jak by hypotéza o této formě rozhovoru obstála u běluh v moři.
„Myslím si, že zásadní bude, až bude tato studie podrobená podobnému srovnání například v arktických zálivech, kde se běluhy pohybují v poměrně nízké hladině. Osobně si myslím, že primárním způsobem komunikace u nich vždycky byla a bude echolokace,“ míní Vodička.
Kromě toho, že jsou běluhy velice upovídané, mají – jako jedni z mála kytovců – i pohyblivý krk.
„Všichni kytovci mají celé tělo v jedné linii. Běluha je ale schopná hýbat hlavou nahoru, dolů, do strany a dokázala by s ní i polokroužit,“ popisuje Vodička.
Populace běluh severních neustále klesá. „Asi nejznámějším důvodem je velká kontaminace příbřežních vod. Jelikož jsou běluhy predátoři, dochází ke kumulaci cizorodých látek v jejich těle. Následkem toho je snižování až úplné zastavení reprodukčních schopností,“ uzavírá odborník na kytovce.