Bezzubí žraloci a zkřehlé mušle. Mořské ekosystémy ohrožuje zrychlující se okyselování oceánů
Nová studie zjistila, že okyselování oceánů poškozuje hlavní zbraň a nástroj k přežití žraloků - jejich zuby. Zrychlující se okyselování oceánských vod by mohlo urychlovat ztráty zubních řad těchto mořských dravců nad rámec jejich nahrazování. Lov potravy by tak mohl pro žraloky náhle představovat problém, který by mohl potenciálně ústit až do narušení celkového mořského ekosystému, upozorňuje britský web The Guardian.
V procesu okyselování oceánů pH vody rapidně klesá. Jde o následek vstřebávání přebytku oxidu uhličitého z atmosféry, hlavní příčinou tohoto jevu je přitom spalování fosilních paliv. Ke zmírnění okyselování oceánských vod je proto snižování uhlíkových emisí, produkovaných lidskou činností, klíčové.
Dalekosáhlé dopady
Prognózy přitom naznačují, že do roku 2300 by oceány mohly být mnohem kyselejší - průměrná hodnota pH by klesla ze současných 8,1 na 7,3. To podle zmíněné studie bude mít pro mořské organismy dalekosáhlé důsledky.
Boj proti dravým hvězdicím. Potápěči na Cookových ostrovech se snaží ochránit korálové útesy
Číst článek
I mírnější zvýšení kyselosti vody má ale na žraloky citelné dopady, a to zvláště na ty druhy, které mají zubních řad méně anebo je tempo jejich obnovy pomalejší.
„Snižování pH vody bude mít vliv na zuby mořských predátorů obecně, pakliže je jejich struktura vysoce mineralizovaná, jako je tomu u žraloků,“ dodává k tomu hlavní autor studie Maximilian Baum, který působí na Institutu zoologie a interakcí mezi organismy düsseldorsfké Univerzity Heinricha Heineho.
Okyselování oceánů nicméně neohrožuje pouze žraloky. Jak zjistily dřívější studie, pokles pH vody negativně dopadá také na mušle, korály a slávky.
Adaptace na okyselování
Zcela se ale Maxmilian Baum optimismu nevzdává. Podle něj by se žraloci mohli okyselování svého prostředí přizpůsobit. Ztracené žraločí zuby by tak mohly být postupně nahrazovány rychleji, projevem adaptace by mohlo být i zlepšování jejich mechanických vlastností.
Stejnou naději chová i Lisa Whitenacková, profesorka na Allegheny College v Pensylvánii, která se žraločími zuby dlouhodobě zabývá. Nadto také věří, že i zkorodované žraločí zuby mohou být stále účinné.
„Bude zajímavé v příštích studií sledovat, zda poškození zubů zjištěné v studiích, jako je tato, má funkční vliv na schopnost zubu plnit svou funkci - zda poškozené zuby mohou stále řezat nebo propichovat kořist,“ dodává Whitenacková pro The Guardian.
