Hodný rys, zlý vlk a kontroverzní zubr. Šumava zkoumala vztah lidí k vracejícím se druhům
Rys je super, vlk tak napůl a medvěda v žádném případě. Tak se o návratu zvířecích druhů na Šumavu v kostce vyjádřili turisté, obyvatelé a starostové místních obcí. Regionální rozvojová agentura Šumava uspořádala průzkum v minulém roce. Výsledky průzkumu v rozhovoru s Českým rozhlasem České Budějovice představuje mluvčí Národního parku Jan Dvořák.
Jak na návrat šelem do volné šumavské přírody lidi nahlíží?
Rys ostrovid je širokou veřejností i místními vnímaný velmi dobře. Starostové obcí mají trochu rezervovanější přístup, ale obecně se dá říct, že návrat rysa nikomu nevadí.
U vlka je to poněkud spornější, tam si 78 procent obyvatel myslí, že patří na Šumavu, ale skoro polovina z něj má strach. Turisté se kupodivu vlka bojí více než místní, celých 58 procent, ale jinak je přijetí vlka docela dobré. Medvěda by ale žádná ze skupin nevítala na Šumavě s otevřenou náručí.
Dlouhodobě se diskutuje o návratu zubra. Jak jeho vypuštění na Šumavu lidi vnímají?
To nás zajímalo skoro nejvíce, protože to je dlouhodobě diskutované téma. Starostové jeho případné vypuštění do přírody úplně odmítají. Místní obyvatelé nejsou tak striktní – zhruba polovina ho sice považuje za nebezpečné zvíře, ale zhruba polovina se vyslovila pro návrat do volné přírody.
Na šumavské Kvildě dál silně mrzne. ‚Vrstvěte oblečení a túry plánujte,‘ radí horští záchranáři
Číst článek
Více je podporovaná takzvaná zubří zoologická, tedy kdyby zubři byli v uzavřeném výběhu. Mezi návštěvníky by návrat zubra na Šumavu uvítaly dvě třetiny dotazovaných.
Jakých dalších témat se průzkum týkal?
U lidí, kteří přijeli na Šumavu jako návštěvníci, nás zajímalo, jaké zvíře je pro ně typické pro Šumavu. A mysleli jsme, že to bude tetřev hlušec, protože to je takové typické zvíře, ale samozřejmě to úplně přehlušil vlk obecný.
Také nás, hlavně u starostů, zajímalo, jak jsou spokojeni s prací správy Národního parku Šumava.
Čeho se výhrady starostů týkaly?
Ptali jsme se na několik věcí, třeba jak vnímají rozšiřování plochy divokých lesů, jestli jako problém. Tam to bylo zhruba půl na půl – půl by klidně rozšiřovalo, půl naopak ne.
Co se týče nejspornějších věcí, starostové by chtěli větší rozvoj obcí nebo nejsou spokojení se složením rady parku. Jsou to drobnosti, obecně starostové správu parku relativně akceptují.