Středočeský kraj povolil odchyt a likvidaci problematických vlků už vloni. Myslivci by mohli zvířata zastřelit, jen pokud by významně napadli člověka nebo způsobili velké škody.
Vědci se dlouhodobě domnívali, že po oddělení psů od vlků se jejich evoluční cesty na rozdíl od jiných zvířat zcela jasně rozdělily. Zjistili ale, že se u našich mazlíčků dodnes rozvíjí vlčí geny.
Zatímco vlčí osídlení ve Šluknovském výběžku je díky přeshraničním programům velmi dobře zmapované, osídlení v Krušných horách je i kvůli rozlehlosti území těžší monitorovat.
V záchranné stanici na vlčiště chtějí přestavět areál, který teď obývají divočáci. Navržené jsou celkem tři speciální výběhy, centrální manipulační plocha a přepažovací kotce pro krmení nebo uspávání.
„Normální vlci to víc potrhají a nevezmou jich tolik. Vezmou jich pár, pak se z toho nažerou. Tenhle si prostě jen hrál,“ říká chovatel Zdeněk Bradáč, který přišel v srpnu o víc než dvacet kusů ovcí.
Při poslední kontrole ve výběhu správci napočítali devět zvířat ze třinácti. Podrobnosti Radiožurnálu sdělil Jan Mokrý, vedoucí oddělení zoologie Správy Národního parku Šumava.
Ve výběhu má být třináctičlenná vlčí smečka, při posledních kontrolách správci napočítali deset a v úterý devět zvířat, informoval v tiskové zprávě mluvčí parku Jan Dvořák.
Slovenská vláda ve středu schválila odstřel 350 medvědů. „Populace rapidně nestoupá, zato stoupají útoky. Lákáme medvědy blíže k sobě,“ vysvětluje slovenský odborník na tato zvířata Martin Peleš.
„V 90. letech jsme odhadovali, že Šumava unese třicet pět jedinců vlků. To už jsme překročili. Odhadujeme, že sežerou tak 400 jelenů ročně,“ říká ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Vlk je vrcholový predátor, ohrožují ho pouze přírodní podmínky, ilegální lovci či automobily. V Česku se na rozdíl od Slovenska vlci střílet nesmějí i proto, že Česko přijalo jinou evropskou směrnici.
Novelu se pokusila napadnout vícerá ochranářská sdružení. Upozornila, že povolení odstřelu není založené na odborných argumentech a vyvolává vážné obavy o budoucnost ohrožené vlčí populace.
V národním parku České Švýcarsko se podle Lukáše Žáka z České zemědělské univerzity narodilo minimálně osm vlčat. Na základě záběrů z fotopastí ale soudí, že jich může být i deset.
„Tohle byl útok 11. března. Ovce ležela dole u plotu, má sežranou hlavu, chybí přední noha. Pokračoval, pak mi zabil jehně, ale to už zabíjel jenom ze zábavy,“ ukazuje chovatelka.
Předchozí rekordy činily 1092 kilometrů u vlka, který se přesunul mezi Norskem a Švédskem, a 880 kilometrů pro vlka, který se pohyboval mezi Německem a Běloruskem.
Výzkum má ukázat, zda se jeleni vyskytují hlavně v oblastech s kvalitní potravou, nebo zda jsou kvůli návratu vlků opatrnější. Zároveň vědci mohou z trusu vlků zjistit složení jejich potravy.
Vlky na území dnešního Českého Švýcarska člověk vyhubil nejpozději v roce 1756, kdy byl na území českokamenického panství údajně odstřelen poslední jedinec.
Tyrolsko už jako spolková země výjimečný odstřel hybridních vlků povolilo, což je ale poměrně sporné rozhodnutí. Řada expertů tvrdí, že tím může porušovat dosavadní zákony.
