Lachtanici Ronju přivezli, aby rozšířila skupinu. Samec Eda se ale zatím nepochlapil, říká chovatel
Pražská zoologická zahrada je plná nadšených chovatelů, bez kterých by zoo nebyla tou zoo, kterou známe. Jedním z nich je 33letý Jakub Mezei, který se stará o lachtany a tak se do svých svěřenců zamiloval, že by se nejraději lachtanem i stal.
Podle něj jsou tyto ploutvonohé šelmy výjimečně chytrá a hravá zvířata a největším neštěstím je pro ně nuda. Proto mají rádi pravidelné veterinární tréninky. Na jeden vás teď vezmeme s desetiletou lachtaní samičkou Rojnou.
„Vůbec se jich nemusíme bát, protože lachtani jsou na nás na lidi zvyklí. Ronja je velice přátelská, což zrovna u lachtanů jihoafrických jako šelem není tak obvyklé. I když se narodí v zoologických zahradách v lidské péči, tak si na ně musíme dávat pozor,“ říká Mezei.
Jakub Mezei otevírá Ronje tlamu a prohlíží zuby. „Lachtan ví, že tlamu jen takhle otevře a my se podíváme, jestli tam nemá ulomené zuby nebo zubní kámen,“ popisuje veterinární prohlídku. Ronja pak za odměnu dostane rybičku. Podle Mezeie je Ronja natolik hodná, že by nekousla ani cizího člověka.
Lachtani nemají čas, když uloví rybu, si ji někam odnést a tam sníst, proto i teď Ronja polyká ryby jednu za druhou jako kachna housky.
VIDEO: Pohled z hřbetu lachtana. Zvířata vybavena kamerami pomohla vědcům mapovat oceánské dno
Číst článek
„Ronja se narodila v zoo Rostock v Německu. Tím pádem jsme přivezli novou krev do té skupiny, rozšířili jsme skupinu a doufáme, že se nám jednou podaří i ty lachtany tady rozšířit,“ říká Mezei.
„Máme pro ni i samce Edu, ale zatím se nepochlapil. Spíš si s ním jenom hraje a dovádí, Eda je ještě takový mezulán, salámista, který by si rád hrál, ale ještě nesplnil tu roli samce – ochránce a vůdce harému. Ale budeme mu fandit a doufat, že se nám to jednou povede,“ dodává Mezei.
V zoo pracuje Jakub Mezei už 15 let a celou dobu je u lachtanů: „Mě hrozně baví to, co se točí kolem vody. Lachtani jsou krásná zvířata, je to skvělá spolupráce. V létě s nimi občas i plaveme v jezírku a předvádíme věci, které jsou pro návštěvníky atraktivní a pro lachtany zajímavé. Pocit s lachtanem ve vodě, je největší vrchol kariéry, kterého může chovatel lachtanů dosáhnout. Je to už o té důvěře na obou stranách, že si neublížíme.“