Ochrana Krušných hor bez CHKO nestačí, tvrdí starosta. Věřím v odpovědnost lidí, namítá lesník
V Krušných horách má vzniknout největší chráněná krajinná oblast v Česku. Ministerstvo životního prostředí chce záměr vyhlásit ještě letos v létě, naráží ale na námitky a obavy obcí. „Žijeme s ochranou přírody v našich lesích celou dobu,“ poznamenává v pořadu Pro a proti lesní správce božídarských lesů Karel Picura. Starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt ale má zkušenosti s nelegálními těžbami, kterým se nedá bez ochrany území bránit.
Vítáte, že by měla vzniknout Chráněná krajinná oblast Krušné hory?
Vladimír Buřt (Zelení): Ano, vítáme. Jako zastupitelstvo jsme vyjádřili tomuto záměru podporu a máme určitě řadu důvodů, proč ho podpořit.
Karel Picura: My to nevítáme, protože žijeme s ochranou přírody v našich lesích celou dobu. Dvě třetiny rozlohy lesů jsou národní přírodní rezervace, takže jsme měli možnost zažít různé typy správy.
A existuje také rozhodnutí zastupitelstva města, které zřízení CHKO odmítá. Na tomto rozhodnutí se vzácně shodla koalice i opozice a hlasovaly naprosto jednoznačně.
Proč nestačí stávající ochrana v rámci Natura 2000 a UNESCO? Proč je ještě potřeba zřizovat chráněnou krajinnou oblast?
Buřt: Krušné hory si jako celek zaslouží plošnou ochranu po všech desítkách let, kdy ta krajina byla velmi extenzivně využívána až zneužívána. Především není podstatná část Krušných hor vůbec nijak chráněna a jednotlivé oblasti mají různý stupeň ochrany.
Co se týká území, která patří do evropsky významných lokalit, tak v nich mají všechna opatření pouze doporučující charakter. Správci, majitelé a další je mohou, ale nemusí v plném rozsahu akceptovat. To je velký problém.
Odpovědnost?
Není skutečně příroda Krušných hor natolik hodnotná a potenciálně natolik ohrožena, že by si zasloužila větší ochranu?
Picura: Určitě si to nemyslím. S panem starostou se shodneme, jak by měla krušnohorská příroda vypadat do budoucna. Měla by být maximálně rozmanitá a připravena na klimatickou změnu.
2:49
Přehrada Fláje v Krušných horách je unikátní svými dutými prostory. Do jejích útrob mohou turisté
Číst článek
Rozcházíme se v pohledu, jak toho dosáhnout. V Krušných horách je strašně cenná rozmanitost, ale širším slova smyslu. Vidím naopak jako obrovské plus, že národní přírodní rezervace spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny.
Evropsky významné lokality spravují krajské úřady a volnou krajinu spravují obce s rozšířenou působností. Toto vidím jako veliké plus Krušných hor. Takový systém je plně funkční, udržitelný, robustní a ufinancovatelný. Věřím v odpovědnost lidí. Velkou roli sehrávají i občanské iniciativy.
Kdyby mělo dojít, nedej bože, k nějakému většímu zvěrstvu v přírodě, tak se tomu postaví jak obce, tak občanské iniciativy.
Neosvědčil se stávající systém ochrany krušnohorské přírody? Není to výhodou, že tam jsou vedle sebe nejrůznější způsoby ochrany?
Buřt: Na řadě věcí bychom se shodli, ale právě s odpovědností lidí máme velmi negativní zkušenosti. V našem katastru je drtivá většina lesů soukromých vlastníků.
Byli jsme opakovaně svědky velkoplošné nelegální těžby ve starých bučinách. Přestože to vyšetřovala policie a Česká inspekce životního prostředí a všichni potvrdili, že šlo o nelegální těžbu, tak bylo pozdě a nedošlo k úplnému dořešení případu. Stávající ochrana je opravdu nedostatečná.
Skutečně je rozumné se spoléhat na odpovědnost lidí?
Picura: K nelegální těžbě by došlo, ať je tam chráněná krajinná oblast, nebo ne. A jak pan starosta říkal, byla to nelegální těžba i podle současných předpisů a zákonů a současné správy, takže toto je věc, ke které si nemyslím, že by ochrana nějak pomohla.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu nahoře článku.
