Maringotka má klasické rozměry tři krát osm a půl metru, vchází se do ní po šesti strmých schůdcích, nalevo je výdejní pult s malou kuchyní, kde se jídlo jen ohřívá, a vpravo stůl tak pro osm lidí.
V neděli přejde přes Česko od jihozápadu teplá fronta. Spolu s ale také místo sněžení déšť, který se může změnit v ledovku. Ta může podle meteorologů vydržet až do pondělního rána.
Nádraží fungovalo do roku 2007, kdy skončil provoz na zdejší trati, která byla součástí tak zvané Kozí dráhy. Podle starosty Dubí Jiřího Kašpara z ODS tady v posledních letech přebývali bezdomovci.
Románovou kronikou ze Sudet přibližuje dění kolem odsunu německého obyvatelstva. „Lidí tu zbylo velmi málo a ti, kteří odsud odešli, odnesli pověsti, tradice, příběhy a zvyky," říká spisovatel.
„Zvažovali jsme, jestli Klínovec, který je protkán sjezdovkami, lanovkami a různými objekty, má nebo nemá být do CHKO zahrnut,“ vysvětluje ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc.
CHKO by měla podle ministerstva životního prostředí chránit především zachovanou krajinu s rozsáhlými celky rašelinišť. Obce a kraje budou mít lhůtu 90 dní pro podávání námitek.
„My to nevítáme, protože žijeme s ochranou přírody v našich lesích celou dobu,“ komentuje vznik CHKO Karel Picura. „Jako zastupitelstvo jsme vyjádřili tomuto záměru podporu,“ říká Vladimír Buřt.
Podle ředitele Destinační agentury Štěpána Javůrka musí vzniknout kompromis mezi těmi, kteří chtějí chránit přírodu a udržet hory v dnešní podobě, a pak mezi těmi, kteří investují a staví.
V pátek a v sobotu bude jasno až polojasno, dál se bude oteplovat. V neděli začne na západě a postupně i jinde oblačnost přibývat a občas opět zaprší, ojediněle se mohou vyskytnout bouřky.
„Po vyhodnocení dosud získaných informací zahájili policisté úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy,“ oznámila ves středu mluvčí chomutovské policie.
„Z dat telemetrického obojku víme, že se vlk pohybuje v teritoriu domovské smečky,“ vysvětluje Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.
Rozhodnutí propustit mladého vlka z péče záchranné stanice předcházelo detailní zhodnocení zdravotního stavu veterináři a analýza DNA, která určila příslušnost ke konkrétní krušnohorské smečce.
Starostka Moldavy sice vyškrtla ze seznamu voličů přes 40 lidí, předseda volební komise ale nechal odvolit všechny. Zdůvodňoval to tím, že dokladem prokázali, že mají v obci trvalé bydliště.
„Se záchranou vlků nejsou v Česku zkušenosti a ministerstvo životního prostředí zaspalo s přípravou plánu, jak v podobných případech postupovat,“ říká Štěpánka Kadlecová.
Rašeliništěm provází krátká naučná stezka. Ta vede po povalovém chodníčku od parkoviště kolem rašeliništní tůně až k vyhlídkovému altánu. Složení fauny i flory odpovídá spíše severským zemím.
Ve středu podstoupil vlk plánovanou operaci na ortopedické veterinární klinice v Praze. Jak potvrdila záchranná stanice živočichů Drosera z Bublavy na Sokolovsku, operace se vydařila.
Obec Pernink prodala zasíťované parcely za 420 korun za metr čtvereční. Podle jakých kritérií se určovalo, kdo pozemek získá, vedení obce nevysvětlilo. Případ už řeší ministerstvo vnitra i policie.
Vše začalo tím, že jsem dostala žízeň kvůli vedru panujícímu i ve výšce okolo 1000 metrů nad mořem. Právě sem do hor jsem utekla před parnými dny a založila novou gastroturistickou disciplínu.
Román s atmosférou podobnou Pustině či Raplovi vznikal v mosteckých kulisách. Poslechněte si reportáž s jeho autorkou Veronikou Bendovou, se kterou si knihu můžete projít.
Na 140. kilometru Stezky Českem doslova předbíhá reportéra Dominika Hrona pan Jaroslav. Cestu dobře zná, kopíruje její severní trasu a částečně tudy prošel už minulý rok.
Ľubomíru Smatanovi zbývají ze Stezky Českem jen dva dny, nejvíce mu z putování budou chybět lidé. Na setkávání s chodci by se chtěl více zaměřit i Dominik Hron, kterému do cíle zbývá 50 kilometrů.
„Je tu celkem šest pokojů, dva z nich jsou volně k dispozici našim poutníkům. Pokoje jsou po šesti, ale obvykle to bývá tak, že poutník má pokoj sám pro sebe,“ popisuje správcová paní Zina.
Stromy z druhé poloviny 18. století jsou podle vědců ale pro přírodu nenahraditelné. Proti mýtinám podepsaly petici tisíce lidí, napsaly Hospodářské noviny. Více ve výběru z médií.