Do úklidu lesa se zapojila téměř dvacítka dobrovolníků, kteří společně z lesa odvezli více než deset pytlů odpadků. Akci uspořádal spolek Na zelené vlně.
Přes čtyři pětiny území jsou vystavené vyššímu vodnímu deficitu, než je pro toto období obvyklé. Kromě průměrného července jsou všechny letošní měsíce srážkově silně podprůměrné a deficit dál roste.
Člen sekty Jiří H. zemřel za zvláštních okolností v lesích u hradu Český Šternberk v létě roku 2022. Policie viní ostatní členy, že se podíleli na jeho smrti.
„Jasan má v naší přírodě svoji roli. A kolem těch vodotečí a tekoucích vod určitě bude chybět,“ říká jednatel domažlických městkých lesů Josef Forst v reportáži ze zaniklé obce Fichtenbach.
Podle policie dechová zkouška i orientační drogový test vyšly u myslivce s negativním výsledkem. Policisté s mužem zahájili úkony trestního řízení a zajistili i myslivcovu zbraň.
„Dohodli jsme se, že zde nebude vznikat žádná tvrdá návštěvnická infrastruktura. Chtěli jsme ale turistům umožnit se v tomto území pohybovat a přenocovat,“ říká Tomáš Pekrt z Agentury ochrany přírody.
„Budou to stromy, které budou vyrůstat z pařezů, výmladky, které se u nás už dnes skoro nikde nevidí. Les bude mít sice nekvalitní dřevo, ale pro spoustu druhů je to požehnání,“ říká Vojtěch Bajer.
Zájem o myslivost v Česku roste. „Říkám, že některé lidi přestal bavit golf a vyměnili hole za flinty,“ vtipkuje lesník Miloš Pochobradský. „Musíme ten les udržovat, aby fungoval,“ říká.
Zatímco kácení lesů je nepřehlédnutelný proces, zalesňování může léta unikat naší pozornosti. Někde si příroda poradí nálety, většinou ale musí pomoct sazenice.
„Myslím, že je strašně důležité, aby se člověk naučil být sám se sebou. Skoro každý den, je to rituál, si dám víno a třídím si myšlenky. Vjemy si mají sednout, věci se mají dožívat,“ popisuje Háma.
Hned šest lidí z kutnohorské sekty by policie chtěla poslat před soud. Dává jim za vinu úmrtí dalšího člena společenství při rituálech v lesích u Českého Šternberku.
Na místě jsou bagry, nákladní auta a hromady kamenů. Po svažitém terénu scházíme dolů, kde je lépe vidět nová konstrukce. Vypadá jako obří plechový tunel, kterým bude voda z místního potoku protékat.
„V 90. letech jsme odhadovali, že Šumava unese třicet pět jedinců vlků. To už jsme překročili. Odhadujeme, že sežerou tak 400 jelenů ročně,“ říká ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Majitelé lesů musí znát nejméně 500 různých rostlin. Proč je to důležité? Jak poznat, jestli je les zdravý? A jaké květiny rostou v Praze? Odpovídá Petr Karlík z České zemědělské univerzity v Praze.
Cílem nařízení je bojovat proti ničení lesů na jiných kontinentech i v Evropě. Při uvádění na trh Evropské unie budou firmy u některých produktů dokládat, že nepocházejí z nedávno odlesněné půdy.
„Pokud se lidé v nejbližších dnech vydají do lesa třeba na sběr lesních plodů nebo na procházku, určitě by bylo dobré, aby se dívali nad sebe do korun stromů.“
Co se týče spárkaté zvěře, ať už to je jelen evropský nebo muflon a především prase divoké, tam jsou stavy nadměrné, kdy nemáme rovnováhu mezi životním prostředím a populace druhů spárkaté zvěře.