Lidé se i přes zákaz koupou v pískovnách Cep na Třeboňsku. Znečišťují tak zdroj pitné vody

Písčité pláže a čistá voda pískoven na Třeboňsku každoročně lákají turisty i místní ke koupání. Jezera Cep a Cep I jsou ale těžebním prostorem, kde je koupání zakázané. Pro více než deset tisíc lidí je navíc pískovna zdrojem pitné vody. Lidé ho znečišťují nejen samotným koupáním, ale také tím, že na břehu svačí, nechávají odpadky nebo si odskočí na záchod.

Třeboň Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jezero Konětopy

Lidé porušují zákaz koupání v pískovnách. Znečišťují tak vodu, která je zdrojem pro více než deset tisíc lidí (ilustrační foto) | Zdroj: Jan Pohunek / Shutterstock.com

„Koupání je tady skvělé. Objevili jsme to tak, že jsme vyhledávali jezera ve vyhledávačích. Myslím, že tohle je jedno z nejhezčích koupání. Zmínka o tom, že se odsud čerpá pitná voda, nikde nebyla,“ říká jeden z lidí, kteří už se letos v pískovně Cep vykoupali.

Přehrát

00:00 / 00:00

U pískovny Cep na Třeboňsku byla Eva Musterová Marvanová

Jezera Cep a Cep I jsou bezodtoková – co se do nich dostane, to tam zůstane. Kempováním a koupáním lidé pitnou vodu znečišťují.

„Například koupáním se do vody dostávají látky, které mají lidé na kůži, typicky opalovací krémy, repelenty a další přípravky. V okolí také zůstává velké množství odpadků, které se při dešti a větru mohou do vody dostat,“ připomíná mluvčí vodohospodářské společnosti Čevak Lenka Zimmelová.

Veškeré nečistoty z vody odstraňují vodohospodáři v nedaleké úpravně Hamr. Prvním krokem je takzvané čeření. „Tady jsou vidět ty vločky, nečistoty, které padají přes hřebeny dolů,“ ukazuje strojník Pavel Tětek.

Náročnější úprava vody

Podle mluvčí Čevaku Lenky Cimlové zhoršená kvalita klade vyšší nároky na technologie úpravy vody. „Platí, že čím víc je voda znečištěná, tím složitější a náročnější je její úprava na vodu pitnou,“ potvrzuje.

27:40

Zabezpečte si bazény, i kdyby to bylo ošklivé. Lepší než aby se tam utopilo dítě, radí vodní záchranář

Číst článek

To by mohlo znamenat vyšší náklady pro obce a jejich obyvatele. „Budeme muset více investovat do technologie, která tu vodu upravuje, a to se samozřejmě pak odrazí třeba i v ceně vodného,“ obává se starostka Chlumu u Třeboně Jitka Bednářová.

Při budování zdroje vody nebylo legislativně možné vyhlásit jezero ochranným pásmem. To by se mohlo změnit.

„V lokalitě je těžební pásmo, ale není tam ochranné pásmo pitné vody. My bychom rádi v budoucnu dosáhli toho, aby tam ochranné pásmo vodního zdroje bylo,“ dodává starostka. Zatím se obce rozhodly jít cestou osvěty.

Eva Musterová Marvanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme