„Když se podíváte před sebe, tak vidíte možná stovky okousaných vrbových keřů,“ ukazuje správce chráněného území Komořanských a modřanských tůní Jiří Rom na řadu stojících keřů podél pravého břehu Vltavy. „Tady ty pahýlky, to všechno je od bobra.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Terezy Cedidlové z jedné z pražských bobřích lokalit

Jde o jedno z pražských bobřích teritorií. Aktivitu bobrů tady sledují pravidelně už od roku 2016, říká další ze správců pražských chráněných území Milič Solský:

„Teritorium má zhruba kilometr toho vodního toku. Bobři bydlí na jednom místě, ale celý ten zhruba kilometr využívají pro shánění potravy a tak dále.“

Systematické pozorování bobrů začalo v Praze v roce 2019. Od té doby přibyla čtyři bobří teritoria. Aktuálně jich tak v hlavním městě je celkem 20.

Podle Jiřího Roma už bobr obsadil většinu možných lokalit na Berounce i na Vltavě.

„Proto se přirozeně začíná dostávat i na menší vodní toky, takže proti proudu jde směrem po Rokytce nebo Únětickém potoce. A předpokládáme, že do budoucna půjde i po jiných potocích,“ přibližuje Rom.

Nové biotopy v Praze

Třeba na Únětickém potoce je viditelná bobří hráz, díky které vznikly nové tůně. Právě ve vytváření nových biotopů vidí Jiří Rom hlavní přínos bobrů v Praze:

„Ty nově vzniklé tůně nebo vodní plochy jsou následně využívány například skokany i užovkou obojkovou.“

Bobři se vyskytují i v Libni, Karlíně nebo na veslařském ostrově. Podle správce pražských chráněných území Jiřího Roma tam žádné zásadní škody bobr nezpůsobuje.

V některých lokalitách se i přes to snaží stromy chránit. Používá se pro to speciální látka natřená na kmen stromu, nebo strom oplocují.

Tereza Cedidlová, kš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít