Z pěti stromů, které vysadili do takzvaného pokojíčku u morového sloupu, museli už dva vyměnit. „Podmínky na Masarykově náměstí jsou extrémně stresující,“ uznává šéfka odboru životního prostředí.
Princip je jednoduchý: zájemce přispívá rok na výsadbu jednoho stromu, nejčastěji 19 eur měsíčně, a za nějakých padesát let získá peníze z jeho výnosů.
Chránit stromy před mrazíky se chystají například v Zemědělském družstvu Dolany na Náchodsku, kde použijí speciální postřik vody smíchané s glycerolem, který se používá například při výrobě mýdel.
Protože je letošní vegetace ovocných stromů až o měsíc urychlená, mrazy mohou ohrozit všechny ovocné druhy včetně hlavního druhu jabloní, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.
Na trati mezi Studencem a Budišovem zastavil vlak před spadlým stromem před 17.30, jezdily tam náhradní autobusy. Provoz vlaků byl obnovený okolo 19.00.
Ranní mrazy nejsou v březnu v Česku výjimečným jevem, a to nejenom v mrazových lokalitách. Koncem loňského března noční mrazíky poškodily na Moravě část kvetoucích stromů v sadech.
„Cílem národního parku totiž je ochránit biodiverzitu, zachovávat území ve smyslu ochrany přírody. Nemá tam v žádném případě přednost ekonomická funkce,“ vysvětluje geolog Jakub Hruška.
Od požáru z července 2022 se toho dle botaničky Ivany Markové změnilo hodně. „Všude vyskočily semenáčky břízy a dnes už jsou to mladé stromky výšky po kolena, místy až po ramena,“ říká.
Bobři likvidují stromy, škody už jdou do desítek tisíc korun. Poškozené dřeviny jsou také nebezpečné pro turisty, kteří do lesů často chodí na procházky.
Odborníci prozkoumali kořenový systém stromů vysázených před pěti lety, které měly stálé zavlažování. Sebraná data by měla pomoci odborníkům v další péči o zeleň.
Podle Jaroslava Jačka, vedoucího polesí Višňová, se kdysi koně zkoušeli nahradit navijáky. „Tomu zařízení se říkalo železní koně. Nicméně v praxi se to moc neosvědčilo,“ popisuje.
Nejžádanější jsou stromky od 50 do 200 centimetrů. Na plantáži rostou i větší stromy, které dosahují až pěti metrů. Ty většinou zdobí náměstí měst a obcí.
Boubínský prales není jediným místem na Šumavě, kde je k vidění člověkem málo ovlivněná krajina. Na osmi hektarech Zámeckého lesa rostou stromy staré až 300 let.
V Pardubickém kraji zmizely celé lesy. Kácení stromů zapříčinil kůrovec, který se v lesích přemnožil. Majitelé se snaží škody postupně nahradit a sázení nových stromků teď nabírá na tempu.
Lesníci se s ochranáři přírody dohodli, že drtivou většinu olší, lip, dubů a jasanů nechají tak, jak jsou – vyvrácené a polámané nebo popadané. Riziko zranění pak hrozí i na tocích v Povodí Moravy.
Každý občan Saúdské Arábie v současnosti spotřebuje 263 litrů vody denně. Například v Německu je to 128 litrů. Navzdory situaci se ale vláda zdráhá nabádat veřejnost k šetření s vodou.
Ovocné sady v Lednici na Břeclavsku se mohou pyšnit největším meruňkovým genofondem ve střední Evropě. Právě zde vědci z Mendelovy univerzity šlechtí odrůdy, které by byly odolné a zároveň chutné.
Jaký les odolá horkému a suchému podnebí, které přináší změna klimatu? Mendelova univerzita na tuto otázku hledá odpověď ve svém Školním lesním podniku Křtiny.
„Zeleň je sice nejlepší klimatizace, ale za cenu velkého odparu. Spotřebuje to hodně vody. Musíme si uvědomit, že pokud je vedro, tak je vedro nezávisle na tom, jak naše města vypadají,“ tvrdí Storch.
