Vandal ve Chvaleticích na Pardubicku posprejoval desítky stromů a keřů v městském parku. Policie řeší případ jako přestupek a viníkovi hrozí za poškození stromů pokuta.
Přes čtyři pětiny území jsou vystavené vyššímu vodnímu deficitu, než je pro toto období obvyklé. Kromě průměrného července jsou všechny letošní měsíce srážkově silně podprůměrné a deficit dál roste.
„Jasan má v naší přírodě svoji roli. A kolem těch vodotečí a tekoucích vod určitě bude chybět,“ říká jednatel domažlických městkých lesů Josef Forst v reportáži ze zaniklé obce Fichtenbach.
Podle mluvčího správy národního parku Tomáše Salova plánují letos správci parku také vykácet dalších 10 000 metrů krychlových dřeva – i na těchto místech nahradí souše nové sazenice.
Strom má tak půl metru hlíny, pak je kolem štěrk. „Je to právě strukturální substrát, který zajistí, že strom bude dostávat dostatek vody a vzduchu,“ popisuje.
Z pěti stromů, které vysadili do takzvaného pokojíčku u morového sloupu, museli už dva vyměnit. „Podmínky na Masarykově náměstí jsou extrémně stresující,“ uznává šéfka odboru životního prostředí.
Princip je jednoduchý: zájemce přispívá rok na výsadbu jednoho stromu, nejčastěji 19 eur měsíčně, a za nějakých padesát let získá peníze z jeho výnosů.
Chránit stromy před mrazíky se chystají například v Zemědělském družstvu Dolany na Náchodsku, kde použijí speciální postřik vody smíchané s glycerolem, který se používá například při výrobě mýdel.
Protože je letošní vegetace ovocných stromů až o měsíc urychlená, mrazy mohou ohrozit všechny ovocné druhy včetně hlavního druhu jabloní, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.
Na trati mezi Studencem a Budišovem zastavil vlak před spadlým stromem před 17.30, jezdily tam náhradní autobusy. Provoz vlaků byl obnovený okolo 19.00.
Ranní mrazy nejsou v březnu v Česku výjimečným jevem, a to nejenom v mrazových lokalitách. Koncem loňského března noční mrazíky poškodily na Moravě část kvetoucích stromů v sadech.
„Cílem národního parku totiž je ochránit biodiverzitu, zachovávat území ve smyslu ochrany přírody. Nemá tam v žádném případě přednost ekonomická funkce,“ vysvětluje geolog Jakub Hruška.
Od požáru z července 2022 se toho dle botaničky Ivany Markové změnilo hodně. „Všude vyskočily semenáčky břízy a dnes už jsou to mladé stromky výšky po kolena, místy až po ramena,“ říká.
Bobři likvidují stromy, škody už jdou do desítek tisíc korun. Poškozené dřeviny jsou také nebezpečné pro turisty, kteří do lesů často chodí na procházky.
Odborníci prozkoumali kořenový systém stromů vysázených před pěti lety, které měly stálé zavlažování. Sebraná data by měla pomoci odborníkům v další péči o zeleň.
Podle Jaroslava Jačka, vedoucího polesí Višňová, se kdysi koně zkoušeli nahradit navijáky. „Tomu zařízení se říkalo železní koně. Nicméně v praxi se to moc neosvědčilo,“ popisuje.
Nejžádanější jsou stromky od 50 do 200 centimetrů. Na plantáži rostou i větší stromy, které dosahují až pěti metrů. Ty většinou zdobí náměstí měst a obcí.
