Představa, že gorily baští banány, je úplně mimo, říká chovatel Ťoupal. Primátům servíruje celer a cibuli
Richard si podepře bradu, upřímně vám pohlédne do očí a v tu chvíli máte intenzivní pocit, že vám chce něco říct. Jenže Richard, onen známý gorilí samec z pražské zoologické zahrady, komunikuje beze slov – především se svými dvěma syny Kiburim a Nuruem a s chovatelem Janem Ťoupalem. Ideální čas pro takovou rozmluvu je krmení, které seriál Radiožurnálu nazvaný Skvosty pražské zoo zachycuje. Nečekejte ale, že gorily nížinné dostanou k obědu banán.
„To by se jim líbilo, kdyby dostávali banány,“ říká chovatel Jan Ťoupal nad dřezem s gorilí potravou.
Představa, že gorily baští banány, je úplně mimo, říká chovatel Ťoupal. Primátům servíruje celer a cibuli
Obsahuje červenou řepu, celer, ředkev, cuketu, rajčata, ale i cibuli. „Protože jim chutná. Je to paradoxní, ale mají rády tyto nadýmavé, pro nás ne úplně voňavé druhy zeleniny. Pórek je strašně oblíbená věc, cibule jsou taky hodně oblíbené, i ta řepa, ředkvičky a podobně,“ vyjmenovává Ťoupal.
Přichystaný výběr stravy vypadá, jako kdyby žily gorily v Polabské nížině. S běžnými představami o jejich ovocném jídelníčku se nepotkává. „Myslím si, že takové představy má většina lidí, když se řekne krmení primátů. Je to zarytý obrázek, který je ale v současné době úplně mimo. V tom dřezu nenajdete nic, co by bylo ovoce,“ boří mýty Ťoupal. „Všechno je to jinak!“ přisazuje.
Tak trochu jiní lidé
Jan Ťoupal sice krájí rajčata a cuketu, ale za chvilku dostanou gorily sušenky. „To jsou sušenky pro listožravé primáty, které dostávají buďto jako obohacení, anebo právě během gorilího oběda,“ vysvětluje.
Lachtanici Ronju přivezli, aby rozšířila skupinu. Samec Eda se ale zatím nepochlapil, říká chovatel
Číst článek
„Já jsem je vždy viděla jíst jen listí, chřoupat haluze nebo kůru, ale neviděla jsem, že by jedli banán, nebo že by jim je dávali. To jsem taky neviděla,“ sdílí svá pozorování Helena, která se v zoologické zahradě zastavila cestou do divadla.
Gorila se posadí, dá si nohy přes sebe, rukou si podloží bradu a rozhlíží se. Opravdu působí trošku jako člověk. Tady v zoo jim říkají „tak trochu jiní lidé“.
„Teď na nás kouká Kiburi, což jeden ze starších synů, bude mu 15 let. Spíš si myslím, že v současné chvíli si prohlíží vás, vaše neznámé tváře,“ provádí mě Ťoupal.
V zoologické zahradě je ještě jeden, nový pavilon, kde je osm goril včetně mláďat. „V současné době můžeme v zoologické zahradě vidět dvě gorilí mláďata. To se nám tedy ještě v historii chovu nikdy nepovedlo,“ poukazuje chovatel. Ze starého pavilonu se za nimi občas přijde podívat, ať už jako chovatel do zázemí, nebo jako návštěvník.
„I mláďata baští cibuli. Je pravda, že holčičky mají rády třeba rajčata a papriky, říkala mi teď kolegyně, že si docela oblíbily i lilek,“ přibližuje Ťoupal. „Hlavně ne banány,“ dodává závěrem.
Skvosty pražské zoo
- 1. díl: Plavat s lachtany ve vodě je vrchol kariéry, říká chovatel Jakub Mezei. V pražské zoo se o ně stará už 15 let
- 2. díl: Představa, že gorily baští banány, je úplně mimo, říká chovatel Ťoupal. Primátům servíruje celer a cibuli
- 3. díl: „Když se stanete varanem, poznáte, co potřebují,“ vysvětluje úspěšný odchov plazů kurátor Petr Velenský
- 4. díl: Pražská zoo zachraňuje papoušky zabavené pašerákům. „Paradoxně díky tomu může chov pokračovat“
- 5. díl: Mají pověst zlého zvířete. Tasmánský čert řve jako dinosaurus, přitom je jako větší jezevčík, usmívá se chovatel