„Nejzajímavější je, že ten dům má na střeše kořenovou čistírnu, která funguje na čištění veškeré odpadní vody z domu, a zároveň jako zelená střecha,“ říká Michal Šperling, majitel menšího pasivního domu obloženého dřevem, který stojí v jednom z vnitrobloků na pražské Letné.

Na rovné střeše s kořenovou čistírnou je několik fotovoltaických panelů a zeleň.

„Jsou tady nasázené mokřadní kytky, v patnácticentimetrové vrstvě kombinujeme lehký substrát a štěrk. Přes léto tady roste bujná mokřadní vegetace, klidně i dva metry vysoká. Zatímco všude je suchá tráva, tady kvetou kytky. Celé to váží 150 kilogramů na metr čtvereční,“ popisuje Šperling.

K závlaze majitelé pasivního domu používají dešťovou i odpadní vodu, kterou využijí doslova beze zbytku. Pomáhají tomu i tři nádrže vedle budovy.

„Do speciálního septiku pro kořenovou čistírnu přetéká vše z domu. Voda se tu mechanicky přečišťuje a přetéká do další jímky. Pomocí čerpadla se voda čerpá do souvrství střechy, kde se voda pročišťuje, zásobuje mokřadní rostliny, a nakonec jde do třetí nádrže, zásobníku, kde se voda shromažďuje. Odtud je voda čerpána do domu na splachování nebo v létě na závlahu,“ pokračuje.

Přebytky vody

Majitel domu dodává, že v pasivním domě s kořenovou čističkou na střeše je možné využít i jakýkoliv přebytek vody.

„Ta voda pak přepadá do zemního zasakovacího výměníku, přes který oddělenou trubkou přechází vzduch do rekuperace domu. Tím, že je okolo něj voda, zvyšuje se tepelná kapacita zeminy. Když je v létě horko, výměník dům vychladí bez jakéhokoliv dodávání elektřiny. Naopak když je chladno, přichází z výměníku teplo. I přebytečná voda, kterou nevyužijeme na splachování nebo zalévání, pomůže nám v energetice,“ dodává.

Pasivní dům na pražské Letné oceňuje i Helena Duchková z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

„Ten dům je takový ideál. Ve městech je totiž takzvaný ‚heat island‘, kde se kumuluje teplo kvůli zástavbě. Všechna tato zeleň ochlazuje lokální klima. Jednak tím, že vytváří stín, takže se tu člověk cítí líp, ale nízká zeleň funguje taky jako akumulace nebo zasakování dešťů. Ty s klimatickou změnou můžeme očekávat, že budou mnohem významnější a budou delší období sucha. Obzvlášť ty vlhkomilné rostliny by mohly pomoct,“ vysvětluje  Duchková.

Majitel domu i vědkyně se shodují, že podobná opatření se do budoucna vyplatí jak ekologicky, tak i ekonomicky.

„V nákladech na dům je to relativně zanedbatelná položka. Takovýto systém pro rodinný dům vyjde na zhruba 300 tisíc,“ uzavíra Michal Šperling.

Tento systém podle něj v dlouhodobé perspektivě finančně pomůže regulací teploty i šetrnějším využíváním vody.

Zuzana Machálková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít