‚Z ostrova čipů na ostrov umělé inteligence.‘ Výroba polovodičů tvoří ochranný křemíkový štít Tchaj-wanu
Tchajwanský čipový průmysl patří mezi nejmodernější na světě a ostrov produkuje vůbec nejvíc polovodičů ze všech zemí. Najdeme je všude, v mobilních telefonech, počítačích, domácích spotřebičích, ale i autech nebo zdravotnických přístrojích.
Tchaj-wan produkuje většinu integrovaných obvodů, zjednodušeně čipů. Pokud jde o ty nejvýkonnější, ostrovní země nemá ve světě konkurenci. Podle Scotta Huanga z vědeckého parku Hsinchu stojí za úspěchem tchajwanským čipů jejich kvalita.
Tchajwan produkuje nejvýkonnější čipy, v budoucnu se chce ve své ekonomice zaměřit na umělou inteligenci nebo na zdravotnictví
„Mezi nejpokročilejší čipy obvykle počítáme ty do velikosti deseti nanomilimetrů, už ale dokážeme vyrobit i čipy o třech nanomilimetrech, to sice dokáže i spousta jiných zemí, ale kvalitou se to s těmi našimi nedá srovnávat,“ vysvětluje Huang.
V současnosti východoasijská země vyrábí přes 90 procent nejmodernějších čipů na světě. Jedním z důvodů je to, že postavit linku na produkci čipů je velmi nákladné.
„Spousta zemí teď začíná investovat do výroby čipů, protože svět zjistil, že je na čipech závislý. Kdyby ale nebyla situace ve světě tak napjatá, tak to nikdo nedělá, protože postavit jednu jedinou linku na výrobu čipů stojí nejméně sto miliard amerických dolarů,“ dodává Huang.
Tchajwanský zázrak
Polovodičový průmysl se zhruba z patnácti procent podílí i na tchajwanském HDP a stojí i za tím, čemu se říká tchajwanský zázrak, tedy rychlý ekonomický růst v druhé polovině 20. století. Na tom, že se Tchaj-wan zařadil mezi takzvané asijské tygry, má zásluhu i Miin Wu, zakladatel společnosti, která dodává čipy například do nejprodávanějších herních konzolí.
Východ Německa bude evropským centrem výroby čipů. Berlín se dohodl s dalším investorem
Číst článek
„Když jsem se vrátil ze Spojených států domů, tak jsem chtěl založit něco jako kalifornské Sillicon Valley. V 80. letech ale čipy na Tchaj-wanu teprve začínaly a všichni naši inženýři byli v Americe. Zhruba čtyřicet sem jich přivezl zpátky na Tchaj-wan a pak jsem zaměstnal všechny čerstvé absolventy z našich univerzit. Dnes je to naše hlavní pracovní síla,“ popsal Miin Wu.
Bez zkušených inženýrů ochotných vrátit se domů by podle Miina vědecký park Hsinchu, kterému se dnes na Tchaj-wanu opravdu přezdívá Sillicon Valley, nevznikl: „Jakmile jednou studenti našich technických oborů dokončí školu, tak se často přestěhují do Spojených států, kde se dále vzdělávají. Říkáme tomu odliv mozků. To, co se ale podařilo nám, je tento odliv mozků zvrátit.“
Zdravotnictví, nebo AI?
Na Tchaj-wanu se o čipech mluví jako o ochranném křemíkovém štítu, který odkazuje na to, z čeho se čipy vyrábí. Strategicky položený ostrovní stát totiž spoléhá na to, že dokud bude čipovou velmocí, přijdou mu spojenci na pomoc v případě hrozící čínské invaze. Stále více zemí ale investuje do vývoje čipů a podle Miina bude muset Tchaj-wan svoji ekonomiku diverzifikovat.
Čína se snažila ovlivnit volby na Tchaj-wanu pomocí AI. Zkusí to i v Jižní Koreji a USA, varuje Microsoft
Číst článek
„Řekl bych, že máme tak pět až deset let. Pak budeme muset ve spolupráci s vládou přijít na to co dál. Samozřejmě na tom pracujeme už teď, ale nemůžu být konkrétnější. S tím, jak populace stárne, ale odhaduji, že to bude mít něco společného se zdravotnictvím,“ myslí si Miin. Už teď ale země podle Grace Ching-Chih Chung z Institutu pro ekonomický výzkum sází na umělou inteligenci.
„Transformujeme Tchaj-wan z ostrova čipů na ostrov umělé inteligence, tak aby naše ekonomika nezávisela jenom na čipech. Právě v polovodičovém průmyslu jsme ale nejsilnější a jsme napřed před ostatními zeměmi, takže se nebojíme toho, že by nás někdo předběhl,“ uzavírá Chung.
Největší tchajwanský výrobce čipů, firma TSMC, expanduje po celém světě a otevření továrny chystá i v německých Drážďanech. Know-how na samotný vývoj si ale země nechává pro sebe.
Celou reportáž si můžete poslechnout v nahrávce v úvodu článku.
