Nobelovu cenu za fyziku získali Hopfield a Hinton. Zkoumají umělou inteligenci
BREAKING NEWS
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 8, 2024
The Royal Swedish Academy of Sciences has decided to award the 2024 #NobelPrize in Physics to John J. Hopfield and Geoffrey E. Hinton “for foundational discoveries and inventions that enable machine learning with artificial neural networks.” pic.twitter.com/94LT8opG79
Nobelovu cenu za fyziku letos získali Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence (AI), konkrétně strojového učení s využitím umělé neuronové sítě. Ve Stockholmu to oznámila švédská Královská akademie věd.
„Když mluvíme o umělé inteligenci, často máme na mysli strojové učení pomocí umělých neuronových sítí,“ uvedla akademie.
Jak souvisí lanovka, ptačí cvrlikání a laser? Francouzský fyzik za spojení dostal Nobelovu cenu
Číst článek
„Letošní laureáti uskutečňovali důležitou práci s umělými neuronovými sítěmi již od 80. let 20. století,“ poznamenala na adresu jedenadevadesátiletého Hopfielda, který působí na Princetonské univerzitě v USA, a šestasedmdesátiletého Hintona, jež se narodil v Británii a pracuje na univerzitě v kanadském Torontu.
„Tato technologie byla původně inspirována strukturou mozku. V umělé neuronové síti jsou neurony mozku reprezentovány uzly, které mají různé hodnoty. Tyto uzly se navzájem ovlivňují prostřednictvím spojení, která lze přirovnat k synapsím a která lze zesílit nebo zeslabit. Síť je trénována, například vytvářením silnějších spojení mezi uzly, které současně dosahují vysokých hodnot,“ vysvětlila akademie věd.
Hopfield a Hinton se podělí o ocenění ve výši 11 milionů švédských korun (24,5 milionu korun).
V loňském roce prestižní cenu získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách.