U vlhkých balíků slámy může dojít k samovznícení. Důvodem je podle expertky množení bakterií a plísní
I voda může způsobit požár. Špatně vysušené nebo zmoklé stohy se slámou a senem jsou totiž rájem pro bakterie. Začnou se v nich množit a uvolňovat stále více tepla. Stohy tak můžou začít i hořet. Hasiči v Česku ročně vyjíždějí k desítkám požárů balíků a stohů. A právě samovznícení kvůli vysoké vlhkosti je jednou z častých příčin.
„Co se týče balíků, ať už slámy, nebo sena, pokud dojde k jejich požáru, tak nasadíme proudy a budeme je prolévat vodou,“ popsal mluvčí Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje Jaroslav Mikoška a otevřel jednu z cisteren, kde se nachází hadice, rozdělovače či proudnice.
„Pokud se samozřejmě jedná o celý stoh, tak tam je někdy potřeba nasadit těžkou techniku. Požáry balíků slámy, stohy se senem či slámou mohou mít různé příčiny,“ pokračoval Mikoška.
Podle mluvčího mezi zmíněné příčiny patří nedbalost, úmysl, technická závada na zemědělském stroji, ale také samovznícení.
Samovznícení stohů
K jednomu pětimetrovému stohu slaměných balíků jsme přišli s prorektorem Mendelovy univerzity Jiřím Skládankou. Nacházíme se na poli školního zemědělského podniku v Žabčicích u Brna.
„Toto je sláma po sklizni obilnin. Podobně můžeme vyrábět balíky sena, které můžeme vyrábět z různých rostlin,“ popsal Skládanka. Po zatlačení začne balík se slámou praskat, což potvrzuje, jak suchý je.
3:44
Pálení slámy po sklizni je zakázané kvůli riziku vzniku požárů. Podle vědců ale zvyšuje výnosy pole
Číst článek
„Když budou balíky vlhké, může dojít k samovznícení,“ potvrdil prorektor. I když to zní paradoxně, voda může podle Hany Dočkalové z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity způsobit požár.
„Pokud má takový balík vlhkost 20 procent a více, tak dochází k množení se bakterií a plísní. Ty spotřebovávají živiny obsažené v rostlinách a právě během štěpení živin dochází k uvolňování tepla. Potom už hrozí samovznícení,“ vysvětlila Dočkalová.
Zemědělci by podle vědců měli stohy s balíky kontrolovat. Teplota by neměla přesáhnout 50 stupňů Celsia. „Při 75 stupních Celsia a více už hrozí bezprostřední samovznícení a je zapotřebí nemanipulovat s balíkem a zavolat hasiče,“ upozornila odbornice.
Měření teploty balíků
Hana Dočkalová vytáhla speciální zemědělský teploměr a jeho tyč zasunula mezi balíky. Na displeji se po chvíli zobrazil výsledek. „22,4 stupně Celsia. Teď si půjdeme změřit teplotu v balících slámy, která nám zmokla během převozu,“ řekla Dočkalová.
Přesunuli jsme se ke stohu s balíky se slámou, která zmokla, a naměřili 42,1 stupně Celsia. Rozdíl oproti předchozímu stohu je tedy 20 stupňů Celsia. Podle Dočkalové však požár nehrozí. „Balíky jsou rozkládané do nižších vrstev, které tím pádem mohou lépe vysychat,“ vysvětlila expertka.
„Kdyby vlhkou slámu neskládali do devíti pater, bylo by riziko, že se samovznítí mnohem vyšší,“ dodala.
Šest stupňů za dvě hodiny
S Hanou Dočkalovou si teď uděláme pokus. „Máme tady pytel s obyčejnou trávou, kterou jsem posekala asi před dvěma hodinami,“ popsala.
Z otevřeného pytle s trávou sálá horko a my do něj zasouváme teploměr. „Má to 36,1 stupně Celsia. Teď ten materiál necháme být a uvidíme, jak se nám zvýší teplota mikrobiální aktivitou,“ uvedla Dočkalová.
K balíku vlhké trávy, který měl průměr zhruba půl metru, jsme se vrátili po dvou hodinách. „Za tak relativně krátkou dobu nám teplota stoupla téměř o šest stupňů. Navíc máme jen takový malý balík,“ vysvětlila odbornice.
„A teď si představte, kdyby to byl ten obrovský stoh, u kterého jsme před chvílí stáli. Tam by nedocházelo k takovému odvětrávání a teplota by rostla ještě intenzivněji,“ dodala.
To je jeden z důvodů, proč podle Lucie Pipiš z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru musí hasiči vyrážet každý rok k desítkám hořících stohů. „Například v roce 2022 bylo 109 případů, o rok později 95 a loni 73,“ uvedla.
„Samovznícení je jeden z častých důvodů, ale může to být například i závada na technických strojích nebo lidská nedbalost,“ dodala Pipiš.
Na polích a loukách můžeme vidět i balíky v igelitu. Bez přístupu vzduchu v nich rostliny kvasí a konzervují se. Podle vědců bychom tak neměli na balíky lézt a igelit trhat. Dostal by se do nich vzduch a vše v balíku by se zkazilo.
