Vůně dítěte jako parfém. Vědci zkoumají čichovou komunikaci u lidí i myší
Neurovědci z Univerzity v Curychu na myších potvrdili, že první týden po narození je u savců zásadní pro rozvoj smyslů. U experimentálních myší je pro propojení smyslů nejdůležitější čich, upevňuje pouto mezi matkou a potomky. U člověka bude zřejmě zásadní zrak a sluch, čich ale také v prvních týdnech po narození pomáhá spoluutvářet pouto mezi matkou a dítětem.
Rodiče novorozeňat vědí, že jejich potomci speciálně voní. Z výzkumů plyne, že také u savců může čich hrát důležitou roli při smyslovém vývoji. Článek o tom vyšel v časopise Science.
„Několik našich experimentů ukazuje, že matky dokážou do 24 hodin většinou své novorozené děti rozpoznat čichem, tatínkové to zvládnou za pár týdnů,“ říká odborník na čichovou komunikaci Jan Havlíček.
Novorozené myši, kterých se týkal aktuální experiment, na rozdíl od lidských novorozeňat, nevidí a neslyší. Čich u nich tedy prvních týdnech po narození naprosto dominuje.
„Řídí rozvoj dalších smyslů, v pokusu to byly například smysly hmatové,“ vysvětluje Marek Špinka, biolog, který se zabývá chováním zvířat. Právě čichové signály jsou zásadní, aby myšata dokázala rozpoznat matku.
21:48
Zapáchá plíseň nebo zkažené vejce dětem stejně jako dospělým? Na českých školách začalo testování čichu
Číst článek
Také u člověka se smysly novorozeněte vyvíjejí ve vzájemné závislosti, byť v jiném pořadí než u myší. „Pravděpodobně se odvíjejí od zraku a sluchu,“ poznamenává Špinka. Dítě vidí a slyší už v děloze, ale také čich má svůj význam.
„Naše studie u člověka ukazují, že když novorozenci cítí vůni maminčina prsu, lépe rozlišují mezi objekty, které vypadají jako tváře a které ne,“ doplňuje Jan Havlíček.
Autoři studie poukazují na význam čichové terapie u předčasně narozených dětí, kde může lepší propojení smyslů přispět k rychlejšímu přibírání na váze.
Voňavé tele
Čichová komunikace hraje roli i u dalších savců. „Každý z nás čichá po svém a každý druh si čichá po svém,“ rozvíjí téma Marek Špinka. Poukazuje například na to, že u krav se matka nezajímá o plodovou vodu dřív, než hormony začnou připravovat porod.
Pach telete může někdy dokonce vést k soupeření o ně, protože ho cítí i jiné krávy.
„Nejde o stimulaci jakýmkoliv pachem, ale často právě tím pachem, který je pro dané období relevantní, třeba vůní plodové vody nebo prsu,“ upozorňuje Havlíček.
Se svým týmem se podílí na mezinárodní studii, která se snaží látky na matčině prsu, identifikovat, případně i syntetizovat.
Jak se rozvíjejí smysly novorozeněte? Který vůl a oslík by tvořili Betlém v pravěku? Jak chutná vánoční jídlo v kosmu? Vědecké studie vysvětlují biologové Marek Špinka a Jan Havlíček. Spoluúčinkuje herečka a hudebnice Ester Kočičková, Moderuje Martina Mašková.
