Vědci upravili DNA selat. Překonali tak jednu z překážek pro transplantace prasečích orgánů lidem

Jen ve Spojených státech zemře každý den 22 pacientů, kteří čekají na transplantaci důležitého orgánu. Teď se vědci přiblížili dlouho zkoumané možnosti, jak alespoň některé z nich zachránit. Podařilo se jim upravit geny prasat a díky tomu možná pootevřeli dveře k transplantaci zvířecích orgánů nemocným lidem.

Boston Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sele. Ilustrační foto.

Sele. Ilustrační foto. | Zdroj: Profimedia

Vědcům ze společnosti eGenesis z amerického státu Massachusetts se podařilo z prasečí DNA odstranit retrovirus, který by mohl být pro člověka nebezpečný. Není sice jasné, jestli by se jím mohl nakazit pacient s transplantovaným prasečím orgánem, ale může ohrozit konzumenty vepřového masa.

Podle výzkumu, který autoři představili v prestižním vědeckém časopise Science, použili pro odstranění genů technologii zvanou CRISPR. Ta funguje jako jakési nůžky, díky nimž je možné vystřihnout nežádoucí části DNA.

Dokonce se už narodila také selata bez nežádoucích genetických informací. Vědci naklonovali embrya s upravenou DNA, mimochodem stejnou metodou, jakou byla kdysi vytvořena slavná ovce Dolly.

Orgány vhodné pro člověka

Zárodky implantovali do dělohy běžným prasnicím, které pak naklonovaná selata porodily. Těchto 37 vepřových mláďat ale samozřejmě zatím neposlouží pro záchranu lidských životů. Vědci je nejdřív musí sledovat, aby odhalili případné dlouhodobé efekty celého postupu.

Už tohle je ale podle autorů studie úspěch, protože dřív existovaly pochyby o tom, jestli jsou takto vytvořená prasata vůbec životaschopná.

Prasečí orgány mají být vhodné pro člověka především díky jejich velikosti - srdce, ledviny, játra nebo plíce vepřů jsou asi stejně velké jako ty lidské. V minulosti lékaři zkoumali možnosti využití orgánů zvířat, která jsou nám geneticky bližší, tedy šimpanzů, ale později se právě kvůli rozměrům zaměřili na prasata.

Problém bude etika i imunita

Největší překážkou pro uvedení těchto transplantací do praxe je to, jak vyrobit prasečí orgány, které by imunitní systém lidských pacientů neodmítl, což se někdy stává i v případě, že dostanou orgány od lidských dárců. I to teď pracovníci americké firmy eGenesis zkoumají.

Řešení bude podle nich složitější, než upravit prasečí geny. Transplantace zvířecích orgánů zůstává samozřejmě i etickým problémem, i když už teď někteří pacienti dostávají třeba vepřové nebo hovězí srdeční chlopně.

Ondřej Klapal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme